No jen se nePozér

Neměl jsem nikdy

nemístně literární ambice

ty poeticky tuhej

já jako každej druhej

otvírám břicha

panensky uzavřenejm ústřicím

a koukám do deníčku

tý damě z první řady

dneska má menstruační den

jsem hrozně zklamanej

ty kořen co má senzorickej hlad

necháš mě genericky psát

bez pera

ošukat a nudou řvát

zženštile represivní stihomam

jedinej kritik jsem si sám

- a Barbara -

ta štětka hluchá

tahá mi jehlu z ucha

ke mně si vklouzla

že prej zná superskvělý kouzla

na vlastní kupce sena

enormně vytížená

v tělesně nekomerčním návyku

nohama píchá do zdí od pokoje

horizontální teze o styku

a já bych se tak projel

v orálně přímočarém jazyce

holduju teplý vodě

optimalizuju  volný pozice