Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seYour Doll
30. 11. 2006
14
15
1311
Autor
YourDoll
Pro oči potají,
pro prstýnky vlasů jež
o sebe cinkají
- já, v odrazu kaluže
ještě stále se lituji
pro marný spánek z listí
pro krásu z nenávisti
své srdce jsem strávil.
Něco černého vzedmulo se
a ořech mozku
praskl na dvě hlavy
tak tedy stále miluji.
15 názorů
Ty jsi moc hrrr, Honzíku, to někdy je přímo na škodu věci....
Ta báseň je jak má být!
..sorry, vo týdle by se dalo i bavit, myslim, tak avi, do koho tim prudim, vomluva...))
..mně odradil začátek....a když jsem čet potřetí, tvuj tedxt, nic nevnucuju, začal bych až NĚCO ČERNÉHO VZEDMULO SE ..................................A DO KONCE....
jo, to pak pro mě má grády, ta expozice je taková jako polívka z vody, prostě se k tomu, co se vzedmulo, připtravuješ jak ke skoku, bych skočil rači hned, ale resp. - tvuj text.........