Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semám. neměj.
06. 01. 2007
1
13
1783
Autor
mich
dlaní mi projíždí po mých nehtech
„já tě nemám ráda.“
„vím…“
přehlížím tě
za tebou zrcadlo
v něm propadlý tváře
lechtá mě na nich
„já tě mám pořád rád.“
„neměj…“
„mám. vypadáš jako karkulka v té sukýnce.“
shrne mi úzkou červenou sukni
zelený punčocháče
černý tanga
svázaná
nehýbám se
upadla bych
v zrcadle
hubený nohy
jazyk mezi mými stehny
nesténám
na vzrušení mám asi slabý srdce
umírat umím i tiše
13 názorů
violetlight
12. 01. 2007violetlight
11. 01. 2007
to je jedno o kom... jde o vztah a situaci... já to prožívala a prociťovala s manželem...
prožívala jsem jednu dobu to samý... manžel už pro mne nebyl "můj chlap", jen tělo kerý jsem občas musela snést (důvodů mi dal on spousty)... pak jsem se sebrala a šla, s malou a se psem a od něj ... je mi skvěle
nevím, jestli to někoho rajcuje, a jestli jo, tak teda ale vůbec nevím proč, protože např. u téhle události jsem stála jako prkno a jenom jsem se dívala do toho zrcadla..já už vlastně ani nepředstírám..:))
...připomíná mi to trochu básně jednoho australského zpěváka...kdybych byl o chlup mladší...
Jezuito, myslím, že už ses sám několikrát přesvědčil, že to, co hledáš, u mě nenajdeš (tu poetiku..)..