Včera jsem sesmolil: Ach milý Jarku překrásně jsi zpíval /z Těšína vlaky jezdily až k nám/ do všech tvých leporel do všech jsem se díval v kavkazských horách byl jsem přikován Vzpomenu Bulata z té převeliké Rusi A pana Voloďku - no toho jakbysmet... S čím přišli „vod novin“ tak nad tím odříhnu si otočím stránku Oj podělal se svět! Všechno je zdá se trochu na levačku My národ Švejků v sobě nezapřem! tisíce Bretšnajdrů /a jiných estébáčků/ potkává člověk den co den Avšak nesoudím. To si nedovolím. Jen v tom přehěšli informací člověk tone. Je těžké se rozhodnout....

Ono to tak vypadá, jako bys i ty nosil zprávy za guláš. Jsou tam v tom tvém psaní dvě slova, která bych ti dal za pravdu: "Nevím vlastně"... Ano nevíš - a nevíš vůbec nic!

Je to truchlivé s tím Nohavicou. Ale co se dá dělat. Poezie a umění vůbec si nejednou osedlá podivné typy. Jeho písničky se budou líbit i nadále, ač ovanuté pachem jeho licoměrnosti. Čekal jsem, že toto tvrdé povídání mi přinese odpor epického okolí.Jsem potěšen mírností reakcí Musím doplnit, že vidět ten jeho pád až na dno, předpokládá mít vlastní zkušeností s podlostmi, které se tak rojily po ruském vpádu. Já je mám.Prožil jsem vlastně život ve vnitřním exilu u pro mne neodpovídající práce, ve stálém rozhořčení nad špatností poměrů i lidí a trochu lituju, že jsem se neodhodlal odejít. Dnes tuto lítost koriguji, prože sleduji do detailu všechny nepříjemné peripetie svých dětí v cizí zemi, kam jsem jim pomohl před zločinným politickým násilím, který je prvním projevem bolševismu. Prožil jsem dvě úžasná vzepětí v životě - šedesátý osmý a listopad po dvaceti jedna letech. Oba trvala tak krátce. Paradoxní je, že v časech po semišové revoluci mám osobní potíže úplně stejné, jako před nimi. U moci jsou totiž skoro výlučně lotři z minula a na idealisty, kteří jim dělají potíže, si kolektivně vyšlápnou. Nohavicu jsem měl docela rád, stejně jako zástupy kamarádů, kteří dnes skoro všichni nesou podobné znamení jako on, protože jako on v té zkoušce neobstáli. Hlavním viníkem je všek ten předchozí režim, který dělal z lidí strašpytly a ten tehdejší režim je odpovědný z větší části ještě i za poměry dnešní.Zdravím vás všechny

Toníku, mám z toho rozporuplné pocity, nějak nemohu uvěřit, že by Nohavica..., ale fejeton jsi napsal moc hezky... TIP

Fajn, v pohode. Zajimave tema, namet...chybi mi v tom ale rysy fejetonu?

Já v tom mám trochu pocitový guláš Pamatuju si, jak jsme při posledním zvonění zpívali Nohavicovy písničky a báli se, jestli nás ještě nestihnou vyloučit ;-) Kdybych byl v jeho kůži, tak po mediální kampani asi otvírám někde láhev s vodkou a snažím se uchlastat. Pro mě tady běhá několik miliónů větších hajzlů, kteří si mnou ruce a Jarek mi udělal hodněkrát radost ;-) tzn. vidím to stejně jako ty