Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohřební anděl
21. 02. 2007
5
19
2506
Autor
Carodej
Pláč čistí duše
zamířit - touche
když křídla tě pálí
a hlaholí zdáli
pohřební zvony
Jak černá nit tuše
a vraník co kluše
před smutečním vozem
já v koutě jsem hozen
jak dřevěný pony...
19 názorů
Natasho, je tvé právo mít takový názor, ale vzhledem k tomu, že jsem už lecos napsal a lecos tady za ta léta přečetl, tak se s tvou kritikou při vší úctě neztotožňuji. Velmi nesebekriticky se domnívám, že je povedená.
:o)
Každé slovo může mít z autorova pohledu svůj smysl i v básni, která přesto literárně není dobrá - bohužel.
No, vzniklo to velmi rychle ve chvíli silného citového výkyvu, násilného na tom není nic. Je to básnické zhmotnění určitého pocitu a proto tam má každé slovo svůj smysl.
to je zvláštní, já su dost náročná, ale tady mi ty rýmy nevaděj. mi spíš jakože andělé a křídla a vraníci a zvony, že jich tak nějak jako všude až dost, tak proč přidělávat další :) ale wono už je v dnešní době klišoidní kdeco, těžko se tomu vyhnout
Joe_Blondyn
22. 02. 2007
Bojím se, že ty rýmy nepůsobí ani v nejmenším přirozeně, je to spíš násilné.
a vem si, jak byl hozen, byl možná na kusy (otázka síly hodu)
takže vlastně těch dobrých částí je víc
a procentuální úspěšnost díla
stoupá
:-)
Snad ano, smuteční-nebýt těch tuše, duše...tyhle rýmy to, podle mýho, shazujou, my little pony