*

Miláčku, neboj se, není to fraška

Utři si slzu a rozmázni stíny

Podívej, zbývá nám poslední flaška

Vysním ti minstrely a harlekýny

Principál rozhrne oponu jeviště

Zahrajem na staré, na dobré časy

Za špatné „yesterday“, za lepší „propříště“

Hraje se divadlo v salonu krásy

Miláčku, nemrač se, máš oči kalné

Usměj se, prohlédni, zapomeň na stesky

Hraju ti divadlo, nijak zvlášť valné

Zrovna teď dávají na plátně grotesky

Barvy se střídají, bílá a černá

Za hlavní roli dnes zaskočil Chaplin

Růžové neony, blízko je herna

Hej, Charlie, otoč to. A šlápni na plyn

Pro radost, miláčku, hraju ti divadlo

Budoucnost, minulost, všechno je v krámě

Ptáš-li se, miláčku, co mě to napadlo,

jenom ti pokynu, nabídnu rámě

Nevzdávej, miláčku, poslední boje

S rukama v trávě a se srdcem na dlani

Jsem přece tvůj jako tys byla moje

Vždycky tak skvělí! A všude tak vítaní!

Edison hraje si s drátky a hřebíky

Dalí si namočil do barev kníry

Každý z nich, miláčku, začínal od píky

Je to jen otázka lásky a víry

Bojíš se, miláčku? Bojím se s tebou

Rachotu rozverných pojízdných rakví

Očí tak mrazivých, rukou, co zebou

Srdcí, co netepou, samoty…však víš

Miláčku, neboj se, budeš mít společnost

Čeká nás, vem to ďas – pohanské nebe

Ať si má Bůh třeba mrtvé až na věčnost