Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePandořina
Autor
angelik
Verše pro jeho malý krám na konci města
v ulici nepoznaných
okenních rámů.
Kde na okapu sám tam
plá po větru proti trpkosti všech spodních
podhledů
potěmkin Potěmkinovič
poťapaný, leč nejmilejší z milých
povětrných pánů.
Chci ho mít
pod nehty s kousky laku,
nedrolit
dna tyrkysových napuštěných
chlorovanou
vodou,
nechtít
upustit pátý pád jen tichým voláním, že
mohou
oni ti oni ti tamti
ti stáhnout níž
rolety a zavřít okenice,
v dumlání bytí pít jemně čpící saké rudolícé
a dál nevěřit
průkopníkům veřejného zobchodování,
že tady ta matrjoška splývavá
ještě někdy porodí víc panen
než na okapu vůbec kdy
doposud
nechala.
Prokopníčku pihatý,
metrák změn zřeď v poúsměvu,
sešij mi dlaně na záplaty,
a vzdychej na mě rád,
pískej mezi předním zubem a pravou prokrvenou dásní zleva třeba
choď
se vysmívat dětem a vrať se domů až
za oběda,
volej po písmenkách
h-a-l-o p-r-i-j-d-p-o-j-d-a-ch
ale už nikdy se mi,
prosím,
neobracej
v prach.