Důrazně

Tenkrát se ještě dalo

za večerů klidných

slézat po laně,

má provazolezkyně.

Prsty proti ikoně.

Tak zasaď ránu,

tam kde ryby chrání mlíčí.

Si odevzdaná má paní

a odevzdanost Tvá mě ničí.

Hlavou škubnout od radosti,

ty píchneš do bolavé kosti,

důvěřivá,

co nad hlavou mou nářky zpívá.

Ty nejsi živá.

Porod vyhřezlý,

tak odtaživá,

zlosti Tvé využívám.

A stejně jako svini

z oštípaných

Tě jasnozřivá

z hrobů nevykopou.

Do větrů, vod a řek,

jako klas

co s kopřiv nevyroste.

Nářek ti neprospívá.

O hovnu

nožem do kůry stromů

příběh svůj pokorně odezpívám,

ale co vlastně stalo se?

Zívám….