Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seViděl jsem
24. 08. 2007
8
7
2619
Autor
MAJKL65
Země bezhlesá
před podzimem ti kapsy zobrací
oči ti vyklovou racci
hluboko v polích
kam smí jen hospodář
kterému rodíš
kterého pohřbíš
ztraceni v čase
nasloucháme smíření
a tikotu slepeckých holí
ve stromech zvoní
a mlha padá
až to bolí
mi tělem
k nohám
až k zemi
viděl jsem noc
a
viděl jsem den
viděl jsem cestu stínů
i tebe
za podzimu
semena javorů
bez hlesu dopadají
na tvář
pod kůží bříz
je bílo
ve tvých očích nebe
a spousta ptáků
jako bych temně tančil
když se s tebou miluji
7 názorů
tak děkuji ze se líbení a výhrady a upgrady a vůbec přemýšlení o mém dílku z lehce podzimní nostalgie a prvních ranních mlh a sexu
když sem ju četla poprvý, něco mi v ní vadilo... právě úvodní "hospodářova" část... vrátila sem se k ní a ten pocit zmizel... už se mi četla líp
hmm --- tak bych řekl - zaujimavá, ale pár věcí trochu vtrhává z tej atmosféry prokřehlého pole... hezké by bylo:
kterému rodíš/kterému pohřbíváš
pak sú tam trochu obrazy s křídlama: cesta stínů - ztraceni v čase
--- tož v podstatě na těch pár věcí to byla pěkná procházka...
hm, hm ... přemýšlím o ní, připadá mi smíchaná z různých pocitů ... jakoby nekomplexní ... ale začátek teda, ten se mi líbí moc ... hlavně ten hospodář ... ;o)