Definitivní

Chci tě celou duši tělo - tohle snad láska není? Pak tedy kde jsme pomýlení?

Dřív bývalo to nutkání spíš ve dvou masturbace živočišnost a po klání se nebylo kam vracet jen k sobě tíhla pohlaví snad silou reprodukce a bylo jasné: C´est la vie! - bože jak chutnal trpce ... Však někde v hloubi vprostřed těla jiskérka malá neshořelá se v tichu chvěla o zázrak zrození lásky - v čisté vodě - v bělosti grálu - ve svobodě cítíš to - řekni - zrovna tak? Dřív cestou k mořím oceánům jsem zpíjela se v kalužích - v nich voda zdála se být čistá dnes na světě už není místa kde bez tebe bych chtěla být i když se vzdálíš přes napětí má víčka hýčká vnitřní klid z mých buněk každá zná tvou něhu mé tělo tvému přístavem vím k oceánu - jeho břehům chceme-li jednou doplavem

---