dajakbole:
Děkuju, věc je už celá dost stará a proměnila se mezitím i moje poetika (kterou jsem sem posledních pár let nedával, možná to v nějakém návalu doženu...), v níž už není tolik "přívlastkového balastu" i - pochopitelně - můj názor na moje starší věci. Přesto děkuju za zastání, pořád ve mě hlodal pocit, že se ten rytmus prostě dá číst i jinak, než to učinili zmínění pánové.
Neodpustím si ale přesto reakci:
"Do tance stínů v temných sklech" ... báseň je psána nad fotografií stínů v nočním okně kuchyně, přičemž je zamýšlena ke čtení s fotografií před očima. Vím, fotku jsem nepřiložil, takže je mi podobné vysvětlení houby platné (chtěl jsem zkusit, co udělá báseň bez fotky... no a tady to mám), jen mám nutkavo potřebu verš hájit.
"z hladiny kotvy bdění..." Já vím, báseň je svojí snově mdlou líbivostí nesnesitelná, ale přecijen bych tohle neoznačil za "balast", představa, že bdění drží díky kotvě, která se při usnutí uvolní a při spánku plave na hladině, mi nepřipadá zas tak hloupá. Fakt je ten, že to celé nebylo míněno vážně, byla to hra, jejíž výsledek jsem svého času jistě přeceňoval.
Ještě jednou díky!
v.
Uf, Dero, Tvoja interpretácia rytmu a metra je z gruntu zlá, zavádza, mätie a škodí. Akokoľvek bola predstavená s dobrým úmyslom. O prízvukovaní v češtine a pravidlách sylabotonického verzifikačného systému nemožno mať len hmlisté povedomie, ak chce v tomto smere čitateľ-kritik radiť a poučovať. Naozaj neviem, kde si nabral presvedčenie, že veci sa majú tak, ako ich traktuješ. Ja viem, bol si mladší a každý sa učí, i ja by som niektoré svoje dávnejšie kritiky korigoval, ale takýto svojský výklad formy bez dostatočných vedomostí o problematike som si teda nedovolil.
Autorovi, Tebe i všetkým ostatným, čo sa tu ešte pristavia:báseň je písaná jambom a jej verše sú dobre metrické hoci nerovnakoslabičné. Výnimkou je dvanásty verš, ten je metricky zlomený, jeho formálne korektná podoba by mohla vyzerať napr. takto:
Kuchyně tvrdě spí. A tma se dívá.
Alebo:
Kuchyně tvrdě spí. Jen tma se dívá.
Xxx Xx X x X x Xx
Rýmy nie sú arytmické ani v jednom prípade, s výhradami voči lacným zhodám a nadužívaniu slovesných podstatných mien však možno súhasiť. Tiež zmienka o prílišnej snovosti a mdlej kráse... je dosť výstižná.
Vojto...
„Více méně všechny výtky uznávám...“
Neuznávaj. Dávaj si pozor na to, kto je kompetentný adresovať Ti výhrady, zvlášť k formálnej podobe básní. To pri všetkej úcte k Derovi a egilovi a bez povýšeneckých odkazov na mňa.
„Nerovnoměrný rozklopýtaný rytmus je můj naprosto jasný záměr. Ono v dokonalém rytmu toho bylo už napsáno dost, a určitě ještě bude. Určitě se i dneska dá psát rytmicky bezvadně, ale to bych si představil (aby se mi z toho nezved žaludek) třeba v nějakém skácelovském duchu, nebo nějakou ironii a la Krchovský. Já se ale souměrného rytmu bojím. Kdykoli se mi vyloupne, mám snahu ho rozbořit, zastavit. Mám pocit, že když je rytmus moc hladký, moc hladce se to čte.“
K tomu azda toľko, že báseň môže byť rytmicky nápaditá, vzrušujúca, aj v medziach jedného zvoleného metra, aj bez konfliktu s normou. Dosahuje sa to väčšinou umným využívaním veršových presahov a syntaktických predelov, tiež distribúciou prízvukov i znepravidelnením slabičného rozsahu a rýmovej schémy. Všetko si si vlastne vyskúšal, ale ak budeš na akúkoľvek rytmickú osnovu navliekať taký prívlastkový balast ako „z hladiny kotvy bdění“ či „do tance stínu v temných sklech“ , nebude to mať účinok.
Jsem vskutku zaskočen. Takové kritiky se mi tu doposud nedostalo, jsem velmi vděčný. Nejvíc ze všeho mě nicméně těší jakás takás pochvala té nálady, o kterou mi šlo. Je to báseň k fotografii, nicméně bych byl rád, aby stála na vlastních nohou.
Tedy k rytmu: o tom, co je a není "vázaná poezie" toho moc nevím, byl jsem zkrátka nucen to někam zařadit. Pokud jsem se dopustil omylu na nějakém přesném vědeckém pojmu, tak se omlouvám, ale zas tak mě to nemrzí.
Více méně všechny výtky uznávám, nicméně jedním dechem dodávám, že mi při psaní ani vteřinu nešlo o dostání správným zásadám, neboť od toho si v tomto případě úspěch neslibuju. Nerovnoměrný rozklopýtaný rytmus je můj naprosto jasný záměr. Ono v dokonalém rytmu toho bylo už napsáno dost, a určitě ještě bude. Určitě se i dneska dá psát rytmicky bezvadně, ale to bych si představil (aby se mi z toho nezved žaludek) třeba v nějakém skácelovském duchu, nebo nějakou ironii a la Krchovský. Já se ale souměrného rytmu bojím. Kdykoli se mi vyloupne, mám snahu ho rozbořit, zastavit. Mám pocit, že když je ytmus moc hladký, moc hladce se to čte. Pozornost není nucena k soustředění na význam slov, stačí se jen tak pohupovat po příjemném proudu zpěvných veršů, člověk přečte třeba báseň dlouhou několik stránek, má z toho celkem hezký pocit a cosi krásmilovného je v něm hluboce uspokojeno, ale cestou úplně ztratil, o co vlastně v té hromadě slov šlo.
No nevím, třeba mám takový pocit sám a můj strach je zbytečná překážka k dokonalejší poezii. Ale spíš si myslím, že mám pravdu a že to tak nějak odpovídá současnoti, nedůvěra k symetrii.
Každopádně ještě jednou děkuji, budu se tím dále zabývat, některá místa jsou možná opravdu příliš neladná. Je to rozhodně (alespoň pro mne) zásadní téma dnešní poetiky, takže je dobré, že se to tu otevřelo.
Zdravím a těším se na další názory. VojtaB.
tak paradne kritiky, chlapci! Ponahlam sa momentalne, ale este pridem ich pozornejsie precitat, kedze viazany vers mam osobne rada :)
Opravdu, není nad precizně provedenou pitvu... :o)))
Aby nevznikla jakákoliv pochybnost, egil má s oním jambem pravdu. Ztratil jsem koncentraci. Omlouvám se. Na vyznění kritiky však ani ten faktický omyl nic nemění.
Souhlasím s derem, že se v podstatě nejedná o vázané verše. Už jen proto, že aby se o verších dalo říct, že jsou vázané, musí být k vysledování přítomnost metrického impulsu (*metrický impuls je, když to lehce zjednoduším, v podstatě očekávání, že po verši, který metricky vystavěn tak a tak, bude následovat verš, který bude vystavěn stejně či podobně).
_____
Že přítomnost rýmů dělá verše vázanými je hluboký (a bohužel celkem široce zakořeněný) omyl.
K derovu metrickém rozboru → protože v textu prakticky není přítomen metrický impuls,stojí místy rozbor na trochu vratkých základech, ale víceméně souhlasím..
Pouze: můžu říct zcela zodpovědně, že v posledních dvou strofách je hned několik veršů interpretovaných derem coby daktylotrochejské, které mají zřejmý jambický spád.
Pro český jamb stačí, aby verš začal daktylskou stopou a končil jednoslabičně (tedy iktem); typické příklady:
do tance stínů v temných sklech
...
do hrnců, polic, hltá jejich dech.
Nehybný sporák tone v těžkých snech.
(zde je dokonce i metrický impuls; tato citovaná část je tedy vázaná, ukázkový český jamb – jak z Máchy -, pouze v prvním citovaném verši "chybí" jedna trochejská stopa, takže metrický impuls není beze zbytku naplněn).
__________
Souhlasím s derem, že se v podstatě nejedná o vázané verše. Už jen proto, že aby se o verších dalo říct, že jsou vázané, musí být k vysledování přítomnost metrického impulsu (*metrický impuls je, když to lehce zjednoduším, v podstatě očekávání, že po verši, který metricky vystavěn tak a tak, bude následovat verš, který bude vystavěn stejně či podobně).
_____
Že přítomnost rýmů dělá verše vázanými je hluboký (a bohužel celkem široce zakořeněný) omyl.
K derovu metrickém rozboru → protože v textu prakticky není přítomen metrický impuls,stojí místy rozbor na trochu vratkých základech, ale víceméně souhlasím..
Pouze: můžu říct zcela zodpovědně, že v posledních dvou strofách je hned několik veršů interpretovaných derem coby daktylotrochejské, které mají zřejmý jambický spád.
Pro český jamb stačí, aby verš začal daktylskou stopou a končil jednoslabičně (tedy iktem); typické příklady:
do tance stínů v temných sklech
...
do hrnců, polic, hltá jejich dech.
Nehybný sporák tone v těžkých snech.
(zde je dokonce i metrický impuls; tato citovaná část je tedy vázaná, ukázkový český jamb – jak z Máchy -, pouze v prvním citovaném verši "chybí" jedna trochejská stopa, takže metrický impuls není beze zbytku naplněn).
__________
Báseň tvoří dvě části: idea a forma. Čtenáři možná častěji hodnotí ideu a nápaditost, ale bez precizní formy může být dílo sebefantasknější a přesto nebude působit přirozeně.
Já se zaměřím na formu tvého díla. Jeho obsahu bych jen ve zkratce vytknul přílišnou snovost a takovou tu mdlou krásu, která místy převažuje v líbivost. Obecně mám tento typ děl rád, zvláště ve vázaných verších, ale tady chybí syrovost.
Forma:
Pravděpodobně nejslabšími částmi díla jsou metrum a rytmus. To ukazuje rozbor tvých veršů z hlediska rozložení stop a přízvuků.
Jednotlivé verše jsou označeny verzálkami podle vzájemné vazby prostřednictvím rýmů. Jenže rýmování není všechno. Vázané verše mohou být snadno i nerýmované, mnohem více totiž záleží na přízvucích a druhu jednotlivých stop.
Číslo za písmenem verše označuje počet slabik.
První z
veršů A obsahuje daktylskou stopu, druhý nikoliv. Druhý navíc obsahuje předrážku. Z rytmického hlediska špatně.
Verše B na sebe nepasují. Nosá část verše se nachází pokaždé v rámci jiné stopy, poprvé daktylské, podruhé trochejské. V prvním verši je velmi obtížné číst předožku "do" s přízvukem tak, aby vznikly dva trocheje za sebou, proto si myslím, že moje interpretace je správná.
Verše E postrádají zpěvnost. Způsobují to dva daktyly ve druhém verši, které nezapadají do schématu prvního verše.
Ostatní verše jsou po rytmické stránce v pořádku / nebo jakž takž v pořádku. Připojuji schéma.
...okradla dny a teď se rozprostírá
A - 11 | XxXx / Xxx / XxXx
hluboko do večera.
B - 07 | XxXx / Xxx
Je slyšet šplouchání a vání...
C - 09 | Xxx / XxXx / Xx
V přístavu včera
B - 05 | Xxx / Xx
vzduch nasycený solí, měsíc sbírá
A - 11 | x / XxXx / Xx / Xx / Xx
z hladiny kotvy bdění...
D - 07 | Xxx / Xx / Xx
Přístav se mění
D - 05 | Xxx / Xx
v pozvolné tiché odplouvání...
C - 09 | Xxx / Xx / XxXx
Na dvoře svítí lampa. Vítr zpívá
E - 11 | Xxx / Xx / Xx / Xx / Xx
vítěznou píseň rabování
C - 09 | Xxx / Xx / XxXx
do tance stínů v temných sklech.
F - 08 | x / Xx / Xx / Xxx
Kuchyně tvrdě spí. Tma se dívá
E - 10 | Xxx / Xxx / Xx / Xx
do hrnců, polic, hltá jejich dech.
F - 10 | Xxx / Xx / Xx / Xxx
Nehybný sporák tone v těžkých snech.
F - 10 | Xxx / Xx / Xx / Xxx
Dále se mi příliš nezamlouvají některé rýmy, příliš inklinuješ (já ale třeba také) k rýmu bohatému:
večera / včera,
odplouvání / vání. Projevilo se to i v ostatních rýmech, kde se snažíš o co nejlepší akustickou shodu (což je dobře). Nezamlouvá se mi to, co z té snahy plyne - gramatické rýmy, arytmická spojení atd. Např.
rozprostírá / měsíc sbírá
do večera / včera
odplouvání / rabování
zpívá / dívá
Třetí a poslední věc, kterou bych ti z hlediska formy vytknul, je nadužívání slovesných podstatných jmen. V tomto případě:
rabování, odplouvání, šplouchání, vání, bdění.
Ale celkově? Líbí se mi tvůj pokus, určitě vytrvej - ve vázaných verších tu píše málokdo. A málokdo si volí tak zajímavě obyčejná témata.
urcite sa vydarila, ale suhlasim s tym nazorom, ze zaver je otvoreny ( a zase kto hovori, ze konce musia byt uzatvorene, ze ano? :))
Je to krásné ... ale ještě jsem něco čekala... jako by tam na konci ještě něco chybělo :o)