Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak nevím, čím jsem si takovou důvěru zasloužila
15. 10. 2007
9
15
3283
Autor
Markel
- Tak co říkáš, mám tam přidat trochu tý žlutý?
- Ne, nech to tak, jak to je, fakt to nemá chybu.
- Víš ..., já ti nevím, loni jsem to trochu s tou zelenou přehnal a ... ptáci ne a ne odletět.
- Tak jak myslíš, ale máš to takhle pěkný, já bych to tak nechala, ptáci nejsou blbí.
- Tak já bych tam přidal trochu tý okrový, co říkáš, víš, tý, co se ti loni tak líbila a taky ty připozděný pampelišky mi děkovaly a říkaly, že zářily jako to slunce.
- Tak dělej, jak myslíš, já nevím, čím jsem si ty tvoje konzultace zasloužila, vždyť přece znáš hafo malířů a jinejch lidí, co by ti poradili. A jak rádi! Cítili by se poctěný tvojí důvěrou, ale já, osoba nevzdělaná v těchhle věcech. Já jen tak chodím, kochám se a rozjímám, čuchám a hltám ty tvoje barvičky a ... A co vím určitě, že to máš letos moc pěkný.
- No právě, nic nedáš na to, co se nosí, jen koukáš, a já cítím, cítím, cítím..., jak se to řekne, jo, cítím to spříznění duší. Jo, tak je to správně.
- Ale di ty brepto, to snad každej žasne a úží se mu dech, když vidí, jak se ti to povedlo.
- Ba ne, to by ses divila, jak vidí, ale nežasnou. Třeba ten pán v manžestrových kalhotách. Kopal mi do listí. Víš, do toho, na kterým jsem si dal opravdu, ale opravdu záležet, namíchal jsem mu na ty jeho stromky ovocný ty nejfajnovější barvičky a víš ty, co von udělal? Vztekal se jako malej a prý, kdo bude ten bordel uklízet. No, věřila bys tomu?
- No, co bych nevěřila, lidé jsou různé. Nic nedbají o krásu a furt by jen ..., ale co, komu není zhůry dáno. Nic si z toho nedělej a věř mi, přeci mě znáš a víš, že ti nekecám. Řikám ti ještě jednou a krk na to dám, že se ti to letos moc a moc povedlo. Dej na mě, namíchals ty barvičky eňoňůňo, radost pohledět.
- Myslíš?
- Nemyslím, já to vím.
15 názorů
Zuzulinka: díky, žae jsi u mne byla, moc krrásný obrázek!!!
Petrusha: to jsem ráda, díííík
guy: já hrabat nemusím, neb nevlastním žádnou zahrádku a ani žádný jiný pozemek, jež by potřeboval mou péči, naštěstí, díky :-))
nechápu: :-))) :_))), dík
avox: tebe má podzim jistě rád, díky, páčko :-))
pěkně vybarvené - povídání i obrázky. Jdu hrabat zahradu, bez hubování, já podzim ráda a ctím jeho práva... :-)) */
vesuvanka: Děkuji, Janičko, za tvoji milou návštěvu, už dlouho jsem sem nic a ani jinam nedávala, jsem ráda, že ta moje odlehčená blbůstka líbila, měj se krásně :-)), tvůj obrázek je překrásný, díky
Moc hezky napsané :-)))) Každý podzim, to jsou obrazy velkého Malíře Podzimu. Někdy jsou to díla jásavá, kde svítí žluť, oranž, jasně červená, a jindy jsou to obrazy trochu melancholičtější, ale také krásné.... díky a TIP