Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezdánlivá
25. 10. 2007
11
16
2732
Autor
mortecino
až teď si trochu vzpomínám...
očima vzadu v kříži z ramen
mrkala slepě do zvuků
které si hrály
hlasitě
když nejsme ani tolik blízko
na pousmání zažíháme
sněženky brzy, v rozpuku
slyšívám někdy slova ve snech
a taky sněží
do vlasů
očima vzadu v kříži z ramen
mrkala slepě do zvuků
které si hrály
hlasitě
když nejsme ani tolik blízko
na pousmání zažíháme
sněženky brzy, v rozpuku
slyšívám někdy slova ve snech
a taky sněží
do vlasů
16 názorů
Dobra pocitovka, lec nejsem si jista, jestli se mi povedlo proniknout do stredu :-)
mě se líbí od nadpisu po poslední řádek
a úplně nejvíc:
když nejsme ani tolik blízko
na pousmání*
líbí se mi druhá strofa - jinak je to tak nějak pěkný, ale nešikovně poslepovaný mi to přijde - nezačet jsem se .. :-/
Chtěla bych jen vědět co tou básní chtěl básník říct..každá sloka o něčem jiném a že by pak z toho vzniklo cosi o stáří, nebo o vzpomínkách na které člověk jen tak nezapomene...jsem trochu z toho zmatená, ale jinak je dílko k přečtení.
prvni zbytecna, nejasna, odvadejici
zbyly dve.. k zamysleni.. slova slova slova
miris... ale jestli ses trefil, na to ma kazdej nazor jinej - sto lidi sto chuti dve ste nazoru
podle me ses blizko stredu
Zmatek a jelikož není den matek, je třeba se lehce přiopít...ale ani pak nelze pochopit..
Mnoho obrazů neznamená vítězství!