Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnad
26. 10. 2007
4
6
2051
Autor
MAJKL65
Jsou světy beze slov i snění, jsou proudy vod jež nikde nepramení, a vesmír v baňce z dechu skláře o vánocích slepě visí a v něm my se odrážíme ve svém bytí nebo na provaze, ryba i rybář jsou němí jako ve vodě tak i na zemi, nebýt hodin a zdí hodiny nevisely by, čas neslyšel by nás, a my jepice nenasytné, stély bolesti, jemný prach v němž dotýkání stop zanechá stejně jako strach, ochutnáváme smrt při milování a let ve chvílích snění, jsem sobě světem a přesto, zemřu a vstanou stébla mých cest jen, snad bude ještě kamsi jít, stejně jako předtím, dokud nedojdem.
6 názorů
hm, začátek mě moc zaujal, hezké obrazy ... konec už ale moc nechápu, snad je to moje vina ;o) *t*
ˇasi sa Ti to zdrcla, aj mne sa to stáva, ale aj tak je to pekné a zrozumiteľné*