Soutěžní dílo 010

omluva za zaškobrtnutí: "jednoduchost"

zní slibně ona jednoduchochost pomalých kroků, vytržených ze své spěšnosti něčím tak křehkým a nesnadno nahmatatelným jako je vůně květiny. šeříky mne také trochu vadí, nicméně bude to jedno z mých finálních haiku

pěkná haiku, formálně v pořádku, zvukomalebnost je poněkud méně výrazná, trochu mi vadí i ty šeříky, ale snad jen proto, že mi zní dost zaužívaně ve zde uvedeném pojetí, na druhou stranu jde o velmi nenásilnou poetiku, příjemný nápad. Jedna ze 7 soutěžních haiku, které jsem si vybral do finále.

neni pro mě tak silné, nechytá

Podobně jako Jorel - už při čtení jsem se začal nevědomky nípat v tom, kdo je ten "on". Takže bez nominace.

myslím, že je tam vše, co mám haiku mít a nic navíc

celkem dobré haiku, menší výhradu mám ke slovu "nevědomky" - autorovo subjektivní vyhodnocení do haiku nepatří

mně se líbí moc *t*

výborně!

příliš polopatické. Připadá mi to jako když neumíš cizí řeč a mluvíš s cizincem heslovitě jako s debilem (aby to pochopil) :))))))

*

ano *

Zadrhávám se na druhém řádku, chtělo by to jednodušeji, ale jinak se mi líbí. Navíc sem do těch podzimů tahá jaro :) *

k mému předešlému hodnocení: haiku je to jenom myšlenkou.

Šeříky mám moc ráda, taky se zastavuji :)

Pamatuju si, líbilo se mi. *

haiku ano. tip ne

áno, jednoznačne

Jo, to se mi líbí.