Soutěžní dílo 077

vono na tom něco je - v antologii haiku psali, že my (tj. Evropani) máme rádi takový to údernější...kdežto v tom Japansku zase radši jen nepatrně se mihnuvší náznak... a todle je fakt na dřevo. A já si netipnu, to když tak "zamrzlej rybník s tou naprdnutou volavkou"

2 bounty, právě, že originální není toto haiku vůbec a s pouhou whisky a tzv. umakartovým čelem na mně už opravdu nikdo světácký dojem neudělá... jedná se však pouze o můj názor a ten nikomu nevnucuji, ani tobě, ale právo si ho ponechat a zde napsat mi snad upírat nebudeš...

tohle koloděj může, má to švih, vtip, a je to inteligentní.

Copak ty si dneska snídala, doroto? Šalamounovo lejno? Co ty víš, jestli je to prožitý nebo ne? Kolik Whisek už tě v životě skácelo? A vůbec, co na tom záleží, třičtvrtě haikuistů tady nic z toho neprožilo, jen si to cucá z prstu. To hle je dobrý (a velmi nadprůměrný haiku), není ukuňkaný, má to vtip, nadhled a žádná zbytečná slova. Stokrát lepší než ta všechna haiku na jedno brdo jak sněží, prší, fouká vítr, lístečky, kytičky, trapárna.... nuda k ukousání. Tohle je aspoň originální.