.-.-.-.

co zbylo z něj

je dávno pryč  a tma kolem

mlha období dešťů

ale jsou ulice které zůstaly suché

aspoň na chvíli možná čekají

co se stane a možná čekají

co ne

nikdo tady nemluví

když je ticho přemýšlíš

nebo smutníš tohle se těžko pozná

při pohledu z okna zavíráš oči pokaždé

po každé dešťové kapce na skle

sjíždíš pohledem až s ní stečeš

někam za okenní rám

a nikdo neví proč

ani ty ne

pouliční lampy se porouchaly v tom nečase

po zemi se válí rozbité deštníky a s nimi vítr

a lidi se mezi nimi proplétají

mokří a nemluvní v kalužích

v kalužích zapomenuté mince

ne ztracené jen zapomenuté

a člověk jako ty mince zapomenutý

v tichosti pohledu z okna

ty člověk zaujatý každou dešťovou kapku

připomínající ti.... co vlastně?

dnešek včerejšek

věci co by se možná měly stát a nestaly

a možná nic. nic a ticho.

tma bez velkého důvodu a mokré stopy

a ty si všímáš že ulice už dávno nejsou suché

žádné ani ty co bývaly

a lidi se v nich tak nějakpoztráceli

ne

jako mince v kalužích zapomenutí

za oknem dešťových kapek neubývá