Echolot

poprvé jsem si ji nechala rozležet a teď podruhé musím podotknout, že je výborná ... formou, myšlenkou i obrazem

Taky musím uznat, že je to krásná kritika. Moji reakci (absolutně nadšenou) to nemění, kromě básně jsem teď nadšená ještě kritikou. Děkuji! :-)

nepodceňuj se :-)

Není zač. Rádo se stalo. Vždy když se na mě pod nějakým dílem obrátíš s dotazem proč jsem hodnotil tak, jak jsem hodnotil, mám neodolatelnou potřebu Ti odpovědět, leč času se nedostává. Tak alespoň takto jednou nevyžádaně. Jsem opravdu ze srdce rád, že jsem Tě alespoň nepatrně potěšil, milé Norsko.

krásná kritika, zboro děkuji že jsem si to mohl přečíst

Osobně v poslední době spíš tíhnu k textům, které působí taknějak obyčejněji, přirozeněji a svou často zdánlivou banálností a popisností, případně přímočařejší metaforou (neříkám, že nutně otřelejší) přesto dokáží evokovat hlubší prožitek. Neříkám, že je to tak primárně správně, stejně jako neříkám, že by tento text byl špatný, protože tomu tak není. Jde hlavně o můj přístup. O to, jak chci a jak dokážu určité věci prožívat. Tento text je bezesporu vkusný, je formálně dobře a chytře vystavěn, ale já z něj mám dojem určité sterility. Pokud k němu chci proniknout, musím výrazně svraštit čelo, takže se k sdělení nedostávám plynule, ale naopak jej objevuju ve vlnách - skládám mozaiku, kterou autor rozložil do různě velkých částí - které můžu, ale nemusím složit správně, což mi vpodstatě nevadí ve chvíli, kdy jsem schopen text uchopit "nějakým" způsobem - i když tady je patrné směřování ke konkrétnímu odkazu. Musím říct, že na první přečtení mě text (krom své formy) nijak zvlášť nezaujal. Po čase se začal pomalu rozbalovat až do chvíle, kdy jsem nabyl dojmu, že mu rozumím. Až tehdy přišel okamžik, kdy jsem z něj začal mít nějaký pocit - pronikl do jeho nálady. Osobně mi ale tento způsob přístupu k textu moc nevyhovuje, protože jsem lenoch a poezii vnímám spíš jako něco, co je - když se zvednou oči - a ne něco, co je nutné nacházet pomocí brýlí. Samozřejmě si protiřečím, protože je žádoucí nacházet nevšední způsob zprostředkování - nespokojit se s všedním popisem, ale tento je mému vnímání (záměrně neříkám intelektu - i když to možná taky :o) už poněkud vzdálený. Protože se tady vyskytují reakce od absolutně užaslých až po dokonale odmítavé, dovolím si avi všem. *

jinovato, povídej..:) zrovna tady by mě zdůvodnění zajímalo i když výběr by se měl zdůvodnit vždy

Tento sonar mě nadchnul (velký hloubkový dosah, dobré rozlišení cíle, široký úhel záběru) :-)***

nechápu, jak se něco, co bych nazval spíše nuceným výsekem, dokonce může někomu líbit :-)

líbí moc*

sítě si tě nitě sytě hezké hraní slovem, to moře cení a ono by ve 2. skrylo "tě" do .. protože mu to tam samovolně přeznívá, pro moře už rušivě a navíc by se pro moře rozevřel prostor pro fantazii hlubin (co, mě, tebe, koho?) to se vlním jen tak pro sebe...jinak VýTěr (V+T)

*

a sakra...*

akoby autor prilis velmi chcel...

*

skrýt pochyby...někdy těžká věc