Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdvaž se !
Autor
Oldjerry
Po obědě vylezlo slunce. Tři stupně pod nulou, ideální čas prostříhat jabloně. Zrovna když jsem se rozhodl a vstal od stolu, ozval se domovní zvonek a v zápětí ještě jednou. Nějak naléhavě... Nonono, aby ses... bručím si pod neexistující fousy, to je ňákej kvalt...
Synovec... no – rád ho vidím, je to pěkný kluk a má příjemné vystupování. Ač je ve věku, kdy se protestuje proti všemu, nikdy nezapomene na úsměv pro mne a pusu pro tetu. Už jak vešel, poznal jsem, že je nějak nesvůj. Tak jsme si nalili minerálku, trochu ji zdokonalili borůvkovým džusem a prohodili pár takových těch nezávazně obecných úvodních vět. Nějak se ti do toho nechce, přeces mne nepřišel ujistit o tom, že svítí slunce...to vidím sám. Tak vo co go? povídám...
Víš, strejdo, máma tomu asi nebude rozumět, táta by se mi smál, ty jsi takovej... no takovej... Cítil jsem se polichocen – aby ne - taková důvěra.
Synoveček se nějak vtěsnal do formy, poposedl a pokračoval: ...líbí se mi jedna holka, je chytrá (dobře začínáš, řekl jsem si), hezká (to dá rozum, že bys nechtěl šeredu), ale strašně nepřístupná (to dělají mnohé). Vždycky si řeknu, že už jí něco musím říct, ale jak se k ní přiblížím, jsem nějak řídkej...a selžu. (To mi povídej – dodnes se mi zdá o mých šestnáctiletých začátcích). Potlačil jsem chuť se zasmát, jistě by to považoval za posměch a povídám: No, já bych se být na tvém místě asi taky trochu bál – vždycky jsem těžce nesl odmítnutí (a že jich bylo). Jenže podívej se na to aspoň na chvilku a pozorně mýma očima: třeba jí nejsi lhostejný a ona zase není z těch, které přijdou za chlapcem samy – a jsou takové emancipované dívky. Takže když ji oslovíš uspíšíš to vaše sblížení o celou řadu dní a ještě vyloučíš to, že některý z dalších kluků ji to řekne dřív. To bys asi nejásal...
Jen sám sebe, prosím tě, nepřesvědčuj o něčem, co možná vůbec nenastane... ani nevíš, jaká by to byla hloupost... Připrav se na obě možnosti. Prostě to zkus a ono to nějak dopadne.
Náš první prezident, Masaryk, to vyjádřil přesně: Odvaž se a pak se uvidí...
Já teď jdu na zahradu, ahoj...
Dneska jsem dostal pozvánku na zelenou a modrou svatbu... pane, ono už je to sedmnáct let
28 názorů
Na to, že jsi tu měsíc jsi dost oprásklá a zřejmě totálně egocentrická. Tak buď klidně dál namyšlené nic... ne, že bych už neměl co napsat, ale považuji to za kontraproduktivní. Jestli nejsi totálně hin tak to jednou pochopíš - třeba v jiných souvislostech a spojeních.
Ať ti to píše, měj se fajn a nezaměňuj asertivitu s arogancí...
"V zápětí" je hned ve třetí větě... já se běžně chodím koukat na díla lidí...protože holt nejsem tak "tolerantní, abych všechny ignorovala... pořádek v hlavě si udělej sám. Mně napíšeš nějaké plky o buzení mezigenerační nesnášenlivosti a sám patříš do klubu "nevěřím nikomu pod 30"...už ten název sám je poměrně problematický a ty budeš zřejmě dost pokrytec...ono stáří moudrým každýho neudělá...navíc já nejsem korektor ani bych se o to místo neucházela, protože jsem dost sebekritická a vím, že mám v pravopisu mezery...narozdíl od tebe!
careful - (:-D nepoznáváš tohle?
Možná tam zas budou chyby, protože jsem musela předělávat původní verzi... snaha byla hlavně o atmosféru...
Mrvu v oku bližního svého vidíš, břevno ve svém vlastním však nikoli...
je s tebou sranda... to mám rád
careful - našel jsem dvě chybějící čárky, to ostatní jsi asi našla někde jinde, ale to je v pořádku, to se někdy stane. Víš, je to od tebe hezké, že pečuješ o čistotu mé češtiny, ale především si udělej pořádek v myšlení. Já jsem reagoval na poněkud nekonzistentní myšlenky, ani mne nenapadlo rýpat se v tvých dílech. Každý tedy píšeme o něčem jiném. To se pak dost špatně debatuje...
Jinak bych ty chyby nehledala...ale korektor?...vy si ty funkce udělujete za hezký voči?
vzápětí se píše dohromady...jednou tam je blbě ji/jí...pak mám podezření na řadu vynechaných čárek (ale na ty nejsem odborník...korektorem bych se nenazvala ani omylem)
ten ztučnělý text...warum?? nefungujou na pc uvozovky...tohle je odpornost...a obsahově je to dost o ničem, jediný plus je to, že to aspoň není rozpitvaný na tři kapitoly a celkem to odsype... a nemám ráda storky z vlastního života, kde si autor hraje na moudrého, hodného, nebo co já vím jakého...protože sebechvála, i ta implicitní (dál známe)
...hlavně že to má šestnáct tipů...