Sněhová ...

kaju se a omlouvám, měla's pravdu, správně je zešeřit... mea culpa

jako metafora budiž, byť poněkud krkolomná dobrá, připomínku beru zpět

Výtoň je taky místo, kde se mýtné z dřeva vybíralo.

nechci být hnidopichem, ale výtoň je daň, kterou platili voraři, mýtné...nějak mi to v kontextu nedává smysl... (Výtoňka je dechovka z Výtoně, to asi taky hádám nemáš na mysli;) jinak dílko má i svoje dobré okamžiky: pak z každé krystalky hledívám do dálky ... Proč se tak zešeří, (!) když vejdu do dveří ...? tam opravdu cítím atmosféru z Andersenovy Sněhové královny předposlední sloku kazí "zrcátko pro štěstí", což je vatový rým-zrcátko zimní královny rozhodně nebylo pro štěstí zbytek je bohužel podaný otřepaným způsobem, což je škoda, máš na víc

Ano, na výtoňku jsem hrdá! :o)

je krásná, líbí se mi 'výtoňka' a křivý smých v benátských zrcadlech ;o) *t*

Asi máš pravdu, Avox. Zkusím to opravit, jak bude čas.

je hezky proandersenovska

Přemýšlím teď o něčem podobném, ne pro verše, jen tak, ze života - někteří lidé musí být strašně nešťastní, když mají srdce plné zloby... ale víš co, krystal je rodu mužského, krystalka, to bylo takové rádijko, které jsem stavěla s bráchou, když mi bylo asi dvanáct.. brácha byl starší :-)) */

no, co dodat?

Moc hezké. Ale smutné.

krásná pohádky ze života? spíš z té části našich bytostí, které tady vždycky byly a vždycky budou kde si hluboko přehluboko

On má Andersen všechny pohádky strašně smutné ... vlastně jsem ho neměla nikdy ráda. Asi že jsou to pohádky ze života.

ta pohádka mi vždycky připadala taková ...nelidská? Nebo jen ta královna, asi...

mám takú - Žltá snehová:)))* fajn, milé*