Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStarej mame
28. 01. 2008
26
29
4823
Autor
Háber
Starej mame
(Barbore Polákovej, rod. Červenkovej 23. 11. 1911 - 11. 3. 1990)
Kúpila si grapefruit
a do kvetináča zasadila
z neho kôstku
Z kábla na televíznu anténu
si urobila na kabelke novú rúčku
Ešte kým si mi medzi dvermi povedala
na moju otázku
prečo?
"Že chudobný človek
je hotová opica,"
a odišla si do kostola
na spoveď
nakŕmila si hrdličku
čo si uvila hniezdo
za oknom v kuchyni
v žardiniére s muškátmi
Pri tom okne
pri ktorom si sedela
v župane
naposledy keď som ťa videl živú
A núkala si mi
na lopáriku
nakrájanú slaninku
Nechcel som
Utekal som na stanicu
na vlak
ktorý mi v skutočnosti nešiel do sveta
Ži tak ako poslednýkrát
Za oknom som z chodníka
uvidel tvoju zvráskavenú dlaň
Mávala si mi
naposledy
Preto ty
z nás živých
už dávno mŕtva
si sa dožila nového storočia aj tisícročia
keď si prežila aj manžela
aj najmladšiu dcéru
moju matku
Kým my živí
sme do nového milénia
vkročili už dávno mŕtvi
"Ty neverník, ušiel si mi
do sveta, preč
od starej baby,"
Počujem aj po rokoch
tvoj hlas
Nie stará mama
ja som zostal
To ty si ma prežila...
a tvoja viera
s časom môjho detstva
ktorý sa vliekol
tak zúfalo pomaly
preto
aby vo mne dlhšie
zostal
Neviem
či ešte v skutočnosti
je tá okenná žardiniéra
na ulici Júliusa Maáru
číslo sedem v Košiciach
Ale ja ešte vždy
pri nej sedím
Predo mnou lopárik s nakrájanou slaninkou
hľadím z obloka
a zvráskavenou rukou
mávam nevernému vnukovi
ktorý mi ušiel na stanicu
na vlak ktorý mu nešiel do sveta...
29 názorů
Johann Wolfgang Mária Amadovič
05. 05. 2009
Je nádherná
jako holka při koupeli
těch oblostí
je nádherná
jako milovaný
Život
vzpomněla jsem si na potok
tam za ním
se rozkládal
Svět
až mi je líto, že já přišla o všechny prarodiče, když mi bylo 6 :-( Nemám na ně takové krásné vzpomínky*
a paci sa mi, ze si spomenul v uvode vynaliezavost minulych generacii - to je priznacne pre tazsie casy. dnes uz priemerny clovek ani nevie namontovat ziarovku:-)
kaslat na formu a pod dristy ked je to take ludske ze ach jaj:) basen je v prvom rade komunikat...a toto udrie hlboko dovnutra... to ticho, z ktoreho vznika poezia, je tam citit, ano:)))
Tak som konecne tu :). A bolo na case, ist spat a necitat toto, bol by zbytocny tento den :) paci a moc. Trosku zvlastne na mna posobia vsetky tie realie.. Ale nerusi to. Takze koniec dlhych reci, ked staci kratke - tip *
Ďakujem všetkým, táto básnička je z mojej knižky Egotikon z roku 2003 a dal som ju sem kvôli mylenke a jej dielku, ktoré mi ju pripomenulo:)))
Marcela.K.
29. 01. 2008
To je nádherné... taky jsi měl tak tvůrčí babičku jako já? všechny ostatní babičky, moje i cizí, na ni žárlily. ***
lopárik je krásné slovo....slovenština je hezká...já se jen nemohu zbavit dojmu, že Tvoje věci nejsou ani tak básněmi, jako spíš čímsi, co jsi nestihl říct
sestricka.slunicko1
29. 01. 2008
super, je to výpověď, která si nestěžuje, je v tom vzpomínka, taková ta krásná a palčivá a smutná, ale i nadhled a vůbec...
taky myslívám na jedny starý ruce, no, vlastně jich je možná víc
je to jemný a živoucí
rozhodně tip
Ale ja ešte vždy
pri nej sedím
Predo mnou lopárik s nakrájanou slaninkou
hľadím z obloka
a zvráskavenou rukou
mávam nevernému vnukovi
ktorý mi ušiel na stanicu
na vlak ktorý mu nešiel do sveta...
Doktor Věd
28. 01. 2008aleš-novák
28. 01. 2008
je hezké, když si vzpomenme na babičky,jednak kvuli nim,i když většinou nežijí, ale hlavně kvůli sobě, protože My žijeme a jejich ,tehdy ,směšné pravdy ,jsou najednou tak opravdové....
Jaj ,jaj,skoro se neroušek rozplakal!!!!!!Také jsem měl starú mamu.....takové slovo v češtině není-škoda,babičku,umřela mi 1994 a také jsem jí napsal báseň.Jak jsou ty osudy podobné.Buď zdráv ČLOVĚČE,zdraví Tě neroušek!