Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávraty
22. 02. 2008
14
22
2140
Nejsladší ze všech lhářů
zas na mě prstem kývá
touha
zdánlivě pohřbená
je pojednou tak živá
jako by řeky její tok
jenž potichu a plaše
když ustal déšť
se v šedi dní
zčernalých mračnech vznášel
znova se dravým proudem stal
a není na vybranou
má lásko
kdo tě miloval
už provždy stojí stranou
byť přes bolest
a přes slzy
a duši potrhanou
ze druhé strany chodníka
občas tvé kroky střeží
v samotě noci naříká
v modlitbě prosí:
Přežít!
22 názorů
hih - přeci nepíšeš jen pro holky střední generace ? ( úsměv ). doufám, že se brzo uvidíme ;-) měj se pěkně *
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 02. 2008
Obsahově je to krásné, ale... chodníka je kvůli rýmu a trhá to uši. (Teď je asi utrhneš ty mně :-))
Marcela.K.
23. 02. 2008Marcela.K.
23. 02. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
23. 02. 2008
první půlka druhý strofy je něco jako skladiště velkejch slov - myslim, že to by mělo zůstat zavřený .. na druhou stranu jsem se ještě nedožil k tomu, abych někomu řek že "má lásko" - třeba jsou chvíle, že se nejde než vybolet slovama, jako je duše a tak - proto to neodsuzuju, i když to rozhodně neni podle mýho gusta .. :-)
být Tebou ale, trochu bych se krotil - láska, milovat, provždy, bolest slzy, potrhaná duše to mi přijde jako neúnosná dávka pro šest krátkejch veršíků ..
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 02. 2008Jarmila_Maršálová
23. 02. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
23. 02. 2008Jarmila_Maršálová
23. 02. 2008Bellatrix.litera
23. 02. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
22. 02. 2008
přežít je krátkodobá modlitba,
žít je o smyslu všech motliteb,
a žít tak,abychom nemuseli přežívat.../*