Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž nechci...
21. 06. 2001
3
0
1085
Autor
Celinka
Po měsíchí jistoty objevily se pochyby,
čekám...
Nejsou v mé mysli jen Tvoje pohyby,
vzkvétám...
Dlouhé rovné vlasy jsou přitažlivé,
brečím...
Ty Tvoje jsou mi už dávno odpudivé,
klečím...
Tísnivé pocity mě ubíjí k zemi,
padám...
Najednou líbat nechce se mi,
hádám...
Láska není tu pro Tebe, je pro něj,
lítost...
Jen se mi po večer dál klidně směj,
bytost...
Jistota zamilovanosti je pryč,
váhám...
Já už nechci už vidět Tvůj chtíč,
strádám...
Přesto Tě miluju až za hrob,
stmívá se...
Tak už se konečně vzchop,
smráká se...
Já zůstávám se svým názorem někde mezi.
Je to zajímavé a nepochybně to je poezie. Řada rýmů je však velmi laciná, zvlášť u těch kratičkých řádků. Je to rušivý element a asi záleží vnímání na tom, jestli u čtenáře převáží naléhavost výpovědi, nebo nedokonalost formy.
s krelem, s kafkou, s dablíkem, s Meou souhlas
s Libeth, s FLO nesouhlas
++++
Padá
jako stín jenž smáčí žal
vkrádá se
do útrob kde bdí zmar
Jako ty
když vzplanout dáš svým očím
Ne
nejsi žhář
pak odmlčíš se
a mlčet zůstáváš
jen v mrazivém okamžiku
zhlédneš zář
Nechoď mi sem s tím pohledem
jenž posíláš mi spěšně
Vždyť musí to znít směšně
když vana přetéká jak vztek můj
Má trpělivost končí tu
a tam zas pokračuje
kde chladný vítr duje
mezi námi dvěma
Tak ještě jednu mladší... pro tebe... fascinuje mě, že píšeš tak nějak o tom samým jako já tehdy... :)))
*!
Hm, tak tohle je docela osobní, aspoň to tak vypadá, ale co se týče rytmu a výrazů. tak to nemá bohužel s poezií nic společného.
Lilbeth, promiň, ale myslím, že ses pěkně sekla...
Jak můžeš říct, že to nemá s poesií NIC společného? Podle čeho tak soudíš? Nebo jsi myslela - s tvojí poesií? To bych brala.
Ale pozor na rychlé soudy...