Oratorium

hehe :)

..az filozoficka!:) ..sam pred sebou nikdy neuniknes (ale mozes sa o to aspon pokusit:) .. *

tak ta mi teda zní, Markéto °°°°..přišel si na své sluch i nějaký vnitřní hmat...silný zážitek plné lehkosti, hudby,snad zvuku varhan..opravdu se vznáším v nějakém kostele plném slunečního světla tak v půl páté odpoledne děkuju :-) možná že u miniatur mi tvůj styl přijde přirozenější...zachycení záblesku, pocitu, vteřiny...kdežto ty delší jsou už jakoby moc odpřemýšlené... ráda hloubám nad filozofickými tématy, úvahami atd., čtu třba i pětkrát, ale zároveń tam musím cítit nějakou lehkost, spontaneitu...no, stejně jako -myslím -Kokrouč-"říznutá Alimrou", také jí jsem to podobně napsala, a pak toho litovala .-) tak jednou provždy utínám tento typ kritiky a propříště už kdyžtak jen chválu :-)

no, někdy také vzdychám... a hodně hasitě... :-))) děkuji

tahle "láhev" nechť plave v moři pro jiné, kteří na ni čekají :))) Tvá báseň je jako nadechnutí.

Hostie tiše rozpuštěná pod jazykem...

díky všem!

dobrré T

Nebo pod jazykm me nechalo klidnym, chut svetla uz ne. Vau, chtelo by se rict.

Velmi hluboké... musím říci.. originální název, oratorium. Oratorium, je též hudební forma, která vzniká počátkem 17. století ;). Líbí se mi tvá invence. Díky za ni, rozhodně! *!

poslední tři slova jsou pro mě už moc nesrozumitelná, jinak se mi to líbí *

skvělý, naléhavý text -- jak říká Celan, "báseň je buď láhev hozená do moře nebo podáním ruky" ...