Asul, Dwymlechský Vlk

Klidnou hladinu Dwymlechského oceánu brázdila osamocená veslice, do délky sotva dvacet sáhů, přesto si razila cestu s urputnou odhodlaností. Na přídi, opřeni o dračí hlavu, usazenou na železné tyči, stály široce rozkročeny dvě postavy. Jedna drobná, ztrácející se v změti kožešin, ktreré ji sloužily za oblečení, druhá vysoká a vzpřímená, hrdá.

Hleděli tak do vody již několik hodin. Nepadlo mezi nimi ani slovo, přesto muži z posádky, zachmuření a sveřepí, jeden by řekl vrahouni na první pohled, věděli, že spolu svádějí lítý boj. Menší z dvojice se pohnul, z kabátce se vynořila potetovaná paže a vzápětí i fajfka, napěchovaná tabákem. Nabídl svému společníku, ten ale jen nepatrně zavrtěl hlavou a jeho obličej prozrazoval, že jej něco trápí.

" Na gruš ta dask, in haela Tirgen en gasa," zachrčel obr a stáhl si kožené rukavice.

" Vím pane, Tirgen je ještě daleko," odtušil prcek a jednoduchým pohybem prstů zapálil fajfku," přesto nic němění to, že nám Zilis prodal buď špatnou informaci, anebo tu loď dostal někdo jiný a potopil ji."

" Nay, en dris kalam."

" Mohla klesnout ke dnu po přepadu. Podle výpočtů jsme na ní měli narazit včera v podvečer. Teď máme ráno. Sám dobře víte, že Khamorští piráti dají za dobré smaragdy vsázku třeba i své životy. Jak říkám, někdo ji dostal před námi, někdo, kdo o tom věděl dříve než my a počkal si na ní ještě před Drullským průlivem."

" Nodi, e waen dralgi keste !"

" KDE ?"

" Ta waen !!"

" U všech kozatých najád, máte pravdu pane, to je ona ! CHLAPI ! UŽ JE TO TADY ! TAMHLE PLUJE VAŠE ODMĚNA !! ZABERTE U TĚCH VESEL !!! "

" Za ghandra !"

" Jistě pane," menší muž přeběhl po palubě ke kormidlu a zmizel v podpalubí.

Za chvíli se vynořil, v rukách místo fajfky stříbrnou sošku ženy s hlavou lvice.Okolostojící piráti se při spatření oné sošky kvapně dotkli falických amuletů, visících jim okolo krku.Prcek přeběhl zpět k velikánovi na příď.

" Připravím jim trošku zábavy," zasmál se krutě a zvedl postavičku k obloze.

" Esti krul, kantu ni mora."

" Všechno vím, nebojte pane, nedělám to poprvé."

Veslici zahalil nádherný nafialovělý opar a pomalu, vláčně sjížděl z paluby napravobok

" WAT !"

" Ehh, asi jsem něco pokazil, trochu mi to nevyšlo," uchechtl se malý a raději se schoval za tlustý stěžeň.

Zavalitý chlapík s několikrát přelomeným nosem, vše ještě o něco hlasitěji zopakoval. Loď se zatřásla a lehce naklonila. Menšímu se mezitím podařilo zarazit šíření mlhy a teď ji pilně přesouval do správné pozice, tedy přímo okolo lodi. Pirátská veslice, zahalena kouzlem, pod plnými plachtami a pilně se činícími veslaři, rychle doháněla dlouhý a bachratý tvar obchodního škuneru Khamorské gildy Kupců.

Vůdce pěnezchtivé sebranky sevřel mozolnatou dlaní jeden z dračích zubů.

" Kde jsou doprovodné lodě, khasa ? "

Nosáč pokrčil rameny.

" Žádná další loď v dohledu pane."

" Aya, připravte se na převzetí lodi."

" Rozkaz pane. CHLAPI ! DO ZBRANĚ !!"

Menší odvolal mlhu a usilovně třel sošku ženy s hlavou lvice. Zablesklo se a hučící oblak ohně a dýmu srazil hlavní ráhno obchodní lodě. Její posádka, konečně si uvědomující přítomnost lovců pokladů, odpověděla střelbou z balisty, umístěné na otočné lafetě vysoko nad kormidelnou. Střela šla vedle, přestřelila nejměné o čtvrtinu vzdálenosti mezi oběma plavidly, přesto se někteří lupiči v obavě přikrčili za nízké boky drakkaru.

" Mají katapult pane !"

" To vidím," odsekl obr a štouchnul do prcka," udělej s tím něco."

" Pokusím se, ale nic neslibuji."

" Když se to nepovede, dám Tě po boji tady Ragodovi."

Nosáč se zašklebil, kdežto menší muž trochu pobledl a úsměv mu zamrzl na rtech.

O pár chvil později plošina s balistou vybuchla a všichni mohli slyšet zběsilé vytí osádky, skákající do vody a připomínající tak zapálené pochodně.

Svistot šípů každého přimáčknul k veslařské lavici a nutil ho pozvednout nad sebe okovaný štít, chabou ochranu proti tvrdým hrotům z kvalitní oceli.

Kdosi zachroptěl. Jiný sprostě zaklel a vytrhl si zlomený dřík z nohy. Jen velikán stál na přídi, stále vzpřímeně a nebezpečí si vůbec nevšímal. Střelci na protější lodi si všimli snadného cíle a zasypali jej lavinou opeřené smrti.

Asul, bývalý pán Ezeku a vyhnaný avatar samotného Laaena, pozvedl obě paže a hlasitě se zasmál.

Nosáč, skrývajíc se za stěžněm, dlaní naznačil ostatním.

" TŘI. DVA. JEDNA. HRR NA NĚ !!!!!!!"

O bednění zarachotily kotvy, o zábradlí udeřily můstky. Obě lodě teď byly připoutány k sobě a jen prohra jedné z posádek je mohla rozdělit. Piráti se s bojovým pokřikem přehnali na druhou loď a zuřivě se zakousli do kupecké stráže. Asul, nyní třímající dva morgensterny, přeskočil mezeru dělicí jej od druhého plavidla a pevně stanul na palubě pod schody vedoucí na můstek. Hned se na něj vrhli žoldnéři chránící vchod do kajut kapitána a jeho hostí. Chlápek s černým navoskovaným knírem bodnul proti avatarovi partyzánou a zárověň jej druhý muž podpořil rozmáchlým úderem perlíku na zatloukání sudů. Asul srazil hrot partyzány násadou levé zbraně a pravačkou rychle švihl, omotal druhému válečníku nohu a strhnul ho z paluby. Muž s knírkem nedbal osudu spolubojovníka a opět bodnul, nahoru přes levé rameno. Asul kontroval a neblahý chlapík ani nestihl postřehnout hlavici řemdihu, která mu rozdrtila helmu i s hlavou na padrť. Obr překročil padlého a zamířil po schodech vzhůru ke kormidlu. Cestu mu zastoupil další bojovník, vzápětí se rozbivší o ohořelý stěžeň. Asul odhodil jeden řemdih a sebral kopí, kterým ho chtěl žoldák propíchnout skrz na skrz. Na druhé palubě jej čekala další šarvátka. Z podpalubí se vyřítili tři polonazí muži, nepochybně patřící ke druhé směně stráže, která by, nebýt přepadní, spokojeně vychrupovala až do večera. Krev skrápěla bělostné plachty, když první padl s uraženou čelistí. Druhý vzápětí klesl na dřevo a schoulil se do klubíčka, svírající zlomené ratiště kopí, jehož hrot mu vycházel na druhé straně pod pánví. Poslední raději odhodil meč a skočil po hlavě zpět do kajut posádky.

Dole se mezitím boj vyvíjel zcela jednostraně. Nájemutí vojáci nebyli schopní odolat náporu zkušených mořských vlků. Pomalu byli zatlačováni, až nakonec skončili obklíčení kruhem rozzuřených a naježených trpaslíků.

" Odhoďe zbraně chlapi !! Nemá smysl umírat zbytečně," vykvikl na zdecimovaou stráž kapitán obchodní lodi Pontevet Roy DeKur, neboť jej v medvědím sevření držel za klopu kabátu Asul a nebezpečně s ním třásl několik sáhů nad dolní palubou," vzdáváme se !!"

Žoldáci si v duchu oddechli, někteří dokonce i nahlas a velmi rádi odložili veškeré zbraně.

Asul, strkajíc před sebou kapitána DeKur, sešel dolů mezi piráty a uznale kývnul hlavou na Nosáče.

" Kde je ten skřet ? "

Ragod se podíval na ostatní, ale ti jen krčili rameny.

" To nevím pane, někde tady být musí. Asi se schoval. Srab."

" Ihned ho najděte ! A někdo spočítejte ztráty ! A chci soupis zboží !"

Lupiči se rozběhli na všechny strany vyplnit rozkazy. Asul si sedl a zády se pohodlně opřel o hromadu pytlů, zřejmě plných mouky nebo koření z Dolních měst.

" Pane ?!"

" Ano, co chceš Larku ?"

" V podpalubí je celkem třicetjedna bedna."

" Výborně, to nám zaručí klidnou zimu."

Lark se rozpačitě podrbal na tváři

" Ehh, pane..."

" Co ? Ještě něco ?"

" V těch bednách," Lark se začal potit a v prstech nerózně mnul pramen svých šedých vousů," v těch bednách...ehmm,no...jaksi v nich nic není. Jsou prázdné."

Asulův obličej se zachmuřil. Vstal a podíval se okolo.

" To je divné...buď to byla klamná loď, nebo náklad vyložila už v Hamuru, anebo..."

" PAST, je to PAST," křičel prcek, držíc si podkasanou kutnu," jsou všude okolo nás !!! Kryti mocnou magií !!"

Asul se usmál.

" DO ZBRANĚ CHLAPI ! TEPRVE TEĎ NÁS ČEKÁ POŘÁDNÝ BOJ !!!"