Správně srdcem...

Jako když měsíc dorůstá

či schází

byla ta tvář

co zahlédla jsem z tramvaje

dvě poloviny - každá jiná

jen jako každý jiný nemá je

půl tváře tuší nádherného chlapa

co po něm holky vždycky šílely

na druhé

slunce spletlo si snad západ

ještě ty jeho jizvy bolely

možná má doma milující ženu

z očí mu svítí

že ji asi má

že cosi jiné v životě má cenu

jsem si tak jistá

že ona ji zná