Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo snídaly mraky
01. 06. 2008
6
5
1159
Autor
MorriconeTheGod
Řekni, drahá, jsem tak starý
že se mé tělo krutě mstí?
chce vysmeknout se z objetí
své duše prý věčné
která mu smrtelnost závidí
Já přece vím, že někdy
mraky nebe snídají
a k poledni je vídám
jak ze stolů sklízejí
A pak že je nebe černé
to jen tvé oči nevidí
že modrá se a šediví
Neboj, je to jen voda
když příroda skrápí své listí
a z něj pak kapky kloužou
jak kloužou duše do lidí
Jsem tak mlád, že vím…
podzim vše, co zvadlo
odklidí
5 názorů
smrtelnost je krásná záležitost..tip a pokárání, kdepak jsi od 1. 6., hm?:)
Ano, taky mi přijde, že kloužeš po povrchu - odbíháš sem a tam, uchpojueš různá témata, která by tě jakože navedl k středu, ale ve výsledku z toho cítím spíše tápání.
...ja taky ***, protoze todle mi pripada az detsky, a nevadi mi to ani v nejmensim....
Někdy je těžké vyjádřit přesně to, co člověk chce. Toto je ten případ - jen tuším, cos chtěl vyjádřit. Některé obrazy se mi líbí tak, že si tipnu