Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePot
03. 06. 2008
7
10
1165
Autor
uživatel se odhlásil
Ptáci zpoceně kloužou ve slunci
Beze stop pocitů jedu za Veronicou Barr
a v keřích při cestě je sucho drásající mysl
prázdnota, kterou jsem žhavou vytáhl z ohniště
Je léto
Pořád tě miluju a spávám s Veronicou Barr
Jen ničivý chlad zimy užhnulo nevidomé vedro
A z mraků pršet nebude
nanejvýš kápne do sterilních rozhovorů
pot z čela - kapka touhy
mít tak zas alespoň trochu někoho obyčejně rád
10 názorů
...no, ty " nicivy clady zimy" atp....pro me az moc nadupanej polstar..(pod hlavu teda).........
uživatel se odhlásil
03. 06. 2008
..no a moct tak zase neco obycejne napsat...se neuraz, ale uz ta barva je silena, myslim k textu s podobny\m "vnitrkem"...a pro me na to, o cem je, az manyristicka...