nostalgik: také si dovolím jeden závěrečný úsměv -nad tím, jak si "tvoříš pravidla". Každopádně je to tvůj dvorek, to bych si nedovolil popřít.
Děkuji všem, kteří přečetli moje dílo a napsali své názory. K úsměvu mě přivedlo profesorské pedantství, které s lupou grafologa hledá nedostatky na mém kratochvilném veršování. Pravidla silničního provozu musím znát, když chci jezdit po veřejných cestách. Pokud jezdím jen po vlastním dvoře, pravidla si tvořím sám.
Kolik myšlenek a vzpomínek v jedné básni. Povedené
Jiří Ty víš, že Tě mám ráda, viď ;-)
Miroslawka neznám, ale chápu ho. Vrátila jsem se sem, abych si přečetla "čím to začalo" a vidím, že Miroslawek si otevřel Tvoji báseň a napsal k ní krátké vyjádření... Rozeslal aviza všem. Chápu i proč, chtěl abychom věděli, že on nesouhlasí s našim názorem...
Víš připomněl mi moje marné boje na Literu... připomněl mi, jak se z Literu postupem času stal blog místo literárního serveru. Nechtěla bych se toho dočkat i zde a proto si cením lidí, kteří dokáží napsat odborné posouzení básně i co je na ní špatně.
Zvolil jsi vázaný verš a ten má své zákonitosti.
Já ale chápu i Tebe. Myslím, že vím proč píšeš a jistě se nebudeš s Miroslávkem přít o to, zda jsi nebo nejsi básník.
Mám tu básničku v oblíbených a nevyhodím ji pryč kvůli kritice Miroslawka, ale myslím, že je třeba ocenit čas, který věnoval jejímu rozboru.
Můj dobrý přítel, opravdový básník, říkává, že člověk může pravidla porušit...ale až tehdy, kdy ví, jak je porušuje... i já je porušuji "nevědomky"...takže Miroslawkovi děkuji za poučení...a co Ty, Jiří, přidáš se ? :-)
Rozvíjej ji, velmi dobře jsem si početl a poučil se. Přiznám se, že chvíli jsem lapal po dechu, co si lidé nevymyslejí. Tak tedy raději uznám pravdu tvou, protože můj "cit" pro rytmus bych jen těžko vyjadřoval. Velmi stručně - prostě si sám samotinký dovedu udělat malou odmlku či naopak urychlit spojení slabik a s prakticky nulovou znalostí tebou zmiňovaného si dokážu báseň interpretovat. Možná po svém, ale osobní nadhled je pro mě prvotní a určující.
Mylím, že jsi mne nemohl zklamat. Ovšem, že neholduješ rytmu kolovrátku mne u takového ctitele a uživatele nástrojů zašlých časů celkem překvapuje. Osobně mechanickou pravidelnost také nevyhledávám, jak jsi jistě poznal z oné básně, kterou jsi s tak úžasnou pozorností přečetl. Tím méně však mám rád kolovrátek koktající.
Dobrá, nechme zbytečné práce. Nejsem profesor Higgins a ty nejsi krásná květinářka. I když možná je to škoda, zrovna jsem se chystal rozvinout problematiku jambu, který díky fotbalu nedostal prostor.
Zklamu tě, milý Miroslávku
nemám rád rytmus kolovrátku
midin: můžeš se projevit svou představou rytmu, abych ti ukázal, kde se mýlíš a nemusel páchat komentovaný rozbor celé básně.
nostalgik: slova jistě, od toho jsou slovy - jde o způsob jejich užití. A teď jsme pod tvým textem, věnujme se jemu. Pod svými básněmi tvé kritické postřehy rád uvítám ;o)
midin: a teď konečně k tomu rytmu. Svou radou ohledně recitace jsi na mé tváři vyloudila úsměv. Víš co, přestože jsem se nechtěl zbytečně vysilovat, zkusíme to jinak a veřejně, ať z toho autor taky něco má ;o)
slovní přízvuk: X... přízvučná slabika, x... nepřízvučná
metrický přízvuk (iktus): p... předrážka, T... trochej, D... daktyl
Tvůj smutek nechci přikrývat svým smutkem,
X Xx Xx Xxx x Xx
úsměvu jiskru nech mě vyžebrat
Xxx Xx X x Xxx
k večeru když před zahrádky plůtkem
Xxx X X xxx Xx
na violu hrávám u tvých vrat
X xxx Xx X x X
1. a 3. verš lze interpretovat
p T T T T T nebo D T T T T, k čemuž bych se přikláněl, ale budiž
T T T T T (s lehkou transakcentací "když")
tyto verše tedy dejme tomu ano, jenže dále
2. a 4. verš
D T T D
T T T T T' spíš než T T T D
(T' je takzvaná neukončená stopa, tj. je realizována pouze přízvučná část, slabika - na oněch vratech iktus nabíhá zcela zřetelně, na druhou stranu je čtvrtý verš pod tlakem verše druhého)
Každopádně 4. verš má o slabiku víc, metricky neodpovídá přinejmenším začátek verše.
Ty staré písně! Při nich jsme v mládí snili
X Xx Xx X x x Xx Xx
než pouta nasadil nám život chorý
X Xx Xxx x Xx Xx
Jen úsměv prosím, jen pro tuto chvíli
x Xx Xx x X xx Xx
změní se písně v pouhé metafory
Xx x Xx Xx Xxxx
6. a 8. verš lze interpretovat
p T T D T T nebo D T D T T
p T D D T (jednoznačně)
ten vynechaný trochej by vůbec nevadil, ale po prvním daktylu se schéma této dvojice rozpadá
7. a 9.verš
p T T T T T
D T T T T
jsou v pořádku, kombinovat daktyl a trochej s předrážkou se "smí" už od dob lumírovců.
Pokračování po skončení přenosu v kopané ;o)
Jak se mám projevit, když žádnou chybu na rytmu nevidím? Mimojiné pouze zmiňuji, že jsem tě ničím nezaúkoloval.
Miroslávku, natolik jsem si tě oblíbil, že jsem si přečetl tvoji poslední báseň. A skutečně, kromě slova "Molotov" jsem už všechna slova tam použitá v různých básních četl. Už se toho zkrátka napsalo moc ...
midin: a škoda, že ty se v tomto směru neprojevíš, přičemž jsme tě vyzval první ;o)
midin: hele neúkoluj, teď právě koukám na fotbal, o rytmu mám právě rozepsáno, dočkáš se
Škoda, že reaguješ jen na to, na co reagovat umíš. Nejdelší komentáře tady "ňafeš" ty. Informaci o rymu jsem nedostal a ani se nedivím.
mylenka: normálně to nedělám... ovšem, že jsi to ty - Adolf Hedyuk, Jižní zvuky, 1865.
Ale vůbec přece nejde o jediný obrat či obraz užitý v nějaké konkrétní básni. Naprosto vše v tomto textu, bez výjimky již bylo užito a právě že ne jen jednou někde jinde, nýbrž tolikrát, že postupně došlo k vyžití poprvé původně silného výrazového prostředku.
macecha: Nesnížil? Copak jsem řekl, že prohledává staré folianty a s ďábelským chechotem z nich vypisuje úryvky a pak se zde potutelně těší ze svého podvodu? Skutečnost je většinou mnohem prozaičtější. Každý z nás je produktem společného jazykového prostředí, prošel nějakým vzděláním, četbou a to, co pak při pokusu o literární tvorbu produkuje, bývá výrazem jeho podvědomé kulturní paměti, sdíleného povědomí jak vypadá poezie. Jenže tvorba je od slova tvořit - to znamená dělat něco nově, po svém.
avox: však já jsem mu taky právě proto zatím žádnou vážnější kritiku neposkytl. Co mě nutí nebo nenutí zdržovat se u děl, která se mi nelíbí, je má věc. Jsem rád, že mi přiznáš právo na můj názor, ten si hájím a proto je tu tolik slov. Kdyby se mi jej tady někteří ňafalové nepokoušeli upírat, možná bychom se dostali ke konstruktivnějším věcem směrem k publikovanému textu, než je rozbor mých charakterových vad.
Díky, dámy, za podporu :-)
Milý Miroslawku, autor přece nežádal o vážnou kritiku a tebe nic nenutí zdržovat se u děl, která se ti nelíbí. Máš na svůj názor právo, co člověk, to jiný vkus... Jenže mám dojem, že ti šlo hlavně o to, vyvolat tady zase nějaké "vzrůšo". Autor je naštěstí nad tohle ňafání povznesený a tobě to možná časem taky dojde... docela bych ti to přála, fakt :-))
Nevím, o co Ti Miroslawku jde, mne ta báseň oslovila a to je důležité. Je krásná, ať si říkáš, co chceš. A autora znám také osobně a vím, že by se nikdy nesnížil k něčemu takovému, z čeho jsi ho nařkl. Jde tu přece hlavně o to, aby nás to něčím zaujalo, nejsme spisovatelé v tom pravém slova smyslu, jen se snažíme nějak podat své pocity, tak už to tak odborně nerozkládejte, stejně to nemá smysl.
Autor si dal výstižný nick...
Je-li text, jak tvrdíš odvozený a nepůvodní, dej mi příklad jediné konkrétní "čítankové" básně, kde "ukradl" obraz a použil ve svém "recyklátu". Nechci zevšeobecňující "pindy", chci konkrétní název básně, či básní, kde nostalgik dle tebe ,,kradl".
Miroslawek: Žít tu budeme ještě nějakou dobu. Poezii budeme psát, dokud tu budeme. Těch básniček bude, řekněme, víc než dost. Čert vem', jestli je to dílo originální. Asi jsem nelistoval čítankami, ale prostě si to k ničemu nepřipodobním. Je to špatně?
Poznámka k rytmu na tebe neměla nikterak působit. Dobrá. Zkus si to v duchu zarecitovat a řekni mi, kde se ti metrický aparát nezdá být tak úplně v pořádku. (klidně pošli jako PM, ať tu neotravujeme)
mylenka: text je po všech stránkách nepůvodní a odvozený. Jestli si to autor uvědomuje nebo ne, není z hlediska kvalit dílka podstatné. To by bylo, kdybych soudil nostalgikův charakter. A protože o tom nic nevím, tak to nedělám, na takové věci jsou zde jiní šíbři. Počítám, že už brzy budou mít rojení.
midin: nezveřejnila? Si děláš legraci? Vždyť to je takový čítankový recyklát, až to bolí. Poznámka k rytmu by na mě spíš zapůsobila, kdyby místo velkých písmen ve slově čtenář, čtenář dovodil, jak si onen rytmus v tomto konkrétním případě představuje.
Autor nemusel krást ze stolku babičce. Myslím, že má svůj :-)
Podívej, Miroslawku :-)možná má text své slabiny v metrickém záměru, jistě není technicky dokonalý a je docela možné, že autor si to neuvědomil, ale přesto napsal báseň, která nás ,,babky" oslovila... zkus si ji přečíst znova a zamysli se proč. Já si ji dala do oblíbených...jako dítě jsem "kradla" babičce kalendáře, víš :-)
A navíc, znám autora osobně, ta báseň je jeho ...neukradl nikde žádný obraz, on tak vidí, to mu věřím.
Miroslawek: Pokud je babička za nezveřejnila, není proč se stresovat. K tomu rytmu - rytmicky je text takový (z větší míry), jaký si ho udělá ČTENÁŘ.
midin: tebe nezneklidňuje otázka původnosti? Co když ty kalendáříky zcizil z babiččina nočního stolku a vydává je za své?
midin: ano, je rytmicky přesně takový, jaký si ho uděláš. Jistý problém vidím v tom, když to dotyčný neumí a nezvládne. Existují jisté dané a dobře poznané zákonitosti, s nimiž lze vcelku volně pracovat, ale na to je musí člověk ovládat. Samozřejmě, autor vždy může tvrdit, že je země placatá a nebo, že si tu nohu uřízl schválně. Záleží jen na něm, kam až je ochoten zajít ;o)
diana: tenhle text neposuzuju z hlediska svého vkusu, k tomu jsme se pro technické nedostatky dílka ještě ani zdaleka nepřiblížili.
Miroslawek: proč to neřekneš rovnou? Na tvůj vkus je to příliš slušné, že?
Text bude rytmicky takový, jaký si ho uděláš. Rýmy mi přijdou rozumné, postačující. Ty kalendáře jsou ale dobré, ať už je jejich účel jakýkoliv.
Text mi přijde vcelku špatný, nejen proto, že je rytmicky nejistý (a to tak, že velmi - vcelku rád bych znal autorovu představu o jeho metrickém záměru), s kolísavou kvalitou rýmů, ale zejména pro vyžilé barvotiskové obrázky půjčené snad z kratochvilných kalendářů užitých za jistým sekundárním účelem cestičkou k domovu...
Překrásné, vzpomínkové! moci se rozběhnout proti proudu času, běžela bych i bosky... ještě mne naučíš nostalgii :-)) */
Nostalgiku,
to vůbec nevypadá na nostalgii, ale na naději? :o)) Především ta poslední sloka! Tedy, alespoň já to tak cítím.
Je to prostě nádherné!
***T***
Ty staré písně při nichž stále sním...*
Jedny z mála povedených vázaných, navíc milostných, neuvěřitelné, ale tipuji *