Vlčí máky

Prosím laskavého pozhovění za překlepy, co v předchozím záhonku ... :)

Debbie, jak na ty zatraceně zatrazené obrázky? Je to triviální. 1/ Je třeba si uvědomit, že obrázek nestačí mít nahraný v lokálním souborovém vystému svého počítače. Obrázek musí býti někde "publikován", aby byl síti Internet viditelný, adresovatelný resp. odkazovatelný. K tomu slouží publikační servery, kde lze umísťovat obrázky .bmp .jpg, a jiných formátů, do tzv. galérií. Jak obrázky umístnit je vždy spefickou věcí webového rozhraní provozovatele. Například já umíťuji obrázky na http://album.volny.cz/. 2/ Po umístění - publikaci se obrázek stane obecně adresovatelný tzv. html odkazem. Získá světově unikátní URL (Uniform Resource Locator) adresu, kterou do html odkazu dosadíme. Například, snímek broučka v bludišti rozvité růže má URL="http://album.volny.cz/show_image.php?file=/e/efraim.bloch.3/372735b2fc224dd3ff536451890fb0ee" 3/ URL adresu snímku lze vyzískat v kontextu OS Windows prostřednictvím prohlížeče - tedy Exploreru, tím že kurzorem ukážeme na obrázek a klikneme pravým čudlíkem myšky. Objeví se nám pulldown menu, na samém jeho dně položka Properties. Ťukneme na ni již pravým buttonem myši, a zkopírujeme úplný obsah položky nadepsané Address (URL): 4/ Nyní dosadíme získanou adresu do odkazu. Různé týpky odkazovaných dokumentů mají vyhraněné odlišné - dedikované typy odkazů. Jinak se odkazují audionahrávky - movies, jinak statické obrázky, etc. Formát pro obkazování obrázku je: img src=URL resp. img src="http://album.volny.cz/show_image.php?file=/e/efraim.bloch.3/372735b2fc224dd3ff536451890fb0ee", v našem případě. Ještě celý tento výraz je třeba z obou stran uzavříti do závorek "<" a ">". Následně se z něj stane korektní html odkaz. 5/ Ze všeho neohrabaného plyne, že html odkaz je text specifického formátu, který se vkládá mezi běžný text, ale www resp. html server, zde na Písáku, rozezná, že nejde o běžný text ale nahradí odkaz reálný obrázkem. Kdyby nebylo vše jasné, mohu znovupředemonstrovat ilustrativněji, v grafice. Prozatím se však cítím vázán společenskou zábranou, neb jak spatřuji, jedna oblbovačka Tě zde pravidelně obchází, a další "moudrý", na jednu, - zkrátka čeho moc toho příliš. Přeji zdivočelý rok vlky z máků, ... a ráčím se ve vší úctě poroučeti.

Koukám, že to asi bude složitější, než zkopírovat obrázek, co? Tak jo... až chytíš ty časy.. mysli na mě :-) Díky.

Návod dodám jen co chytím čas za pačesy.

Poslyš, Nebásníku... jak do komentáře dostaneš ten obrázek? Povíš?

díky... hezký obrázek :-)

člověku do dna věcem pro nalezení smyslu veršům na pamětnou

:-) dík

:-) Dík? Za málo... :-)

Debbi, zvoním vyznáním že ani nevím??? Že bych dosud nepobadal že jsem jen zvoneček v poli? Ale ano, vyznávat se loukám nesečeným, luhům nedotčeným, že je na ně daleko daleko za obzor, z betonové rokle. Zvlčelé máky zmrknu. Snad bude mi dopřáno ... zamávat si :) Dík.

líbí

NePoeto, díky za tip a za "vyznání", protože tvá kritika vlastně takovým vyznáním je. A co se týká toho mávání... podívej se, až zase pokvetou máky, na pole nebo louku. Když je vítr, třeba malý, máky opravdu svými rudými květy na tebe mávají... Tedy - na mne alespoň ano :-))

Díky Hani za tip... :-)

Chválím verše obvzlášť již ty pochválené. Na druhé straně mi přijde že něco co rudé jak krev, ze stebel trávy nemává. Či mávací šátečky nápadné rudou? Ale mávat, třepotat na rozloučenou, co říct, kouzelné to loučení. Celkově je si z textu odnáším takový přejemný dojem - jako když se chce člověk dotknout úchvatných obrazů na křídel motýlů, avšak i ten nejjemnější dotek by je zničil. Text je pro mne o křehkosti. -t-

Hezké.TIP

:-)

přimknuty tiše ke klasům v poli spleteny těly se stébly trav pěkně řečeno!