Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO únavě
30. 11. 2008
6
18
2669
Autor
wooxy
Je to příběh o rostlinách v květináči
a o sušeném ovoci.
V tom příběhu je všechno rychlé
a pomalé zároveň
Dny jako šuměnky
Dny jako smetánky do kávy
rozpuštěné
Únava tebou
únava spolu s tebou
studené prsty kterými ve tmě kontroluješ
jestli nepláču
Uvnitř toho příběhu jsou jiné příběhy
které poslouchám
příběhy které nedokážu
V nich ležet vedle sebe dává smysl
Můj příběh je vyprávěním
o teplých snídaních a o sklenici vody
v noci v cizím bytě
Je to příběh, v kterém chci žít.
Protože odsud už se nedostanu.
18 názorů
cup_of_tea
07. 07. 2009cup_of_tea
04. 12. 2008
ach kájo*
ty jsi jedním z těch příběhů,
které nedokážu,
jenom, abys to věděla..
cup_of_tea
02. 12. 2008
mám chuť říct Miluju tě, ale píšu to teď skoro jako jedinou kritiku, protentokrát tedy:
takřka geniální.
°°°
leenai: děkuju*
B.brr:s tím návrhem prvního verše - květináče jsou pro mě důležité, co do významu, možná to kazí rytmus, ale nechám to tak... neboj se soudit, i když se třeba nelíbí, jak jsme se cítila by bylo přední, kdybych tohle byl deník,ale normální lidi myslím deníky nepublikojou na písmáku. když sem něco dám, je to proto, abych slyšela něčí názor na literární text, ne aby se nade mnou dojímal nebo něco :) každopádně děkuju za zastavení
AyLe: no, dynamické to zrovna není...
mne tomu chybi spad..je to popisny i kdyz to byl asi zamer ale stejne mi to prijde jako neco co si clovek cte kdyz chce usnout..
přinesla bych si židli od jiného stolu nebo si kecla na zem;
nebyl to žádný útok, jen bych nerada -protože je tu převažujícím přístupem nejdřív přečíst, co si kdo myslí, pak teprv vytvářet svůj názor- aby výroky obalené v "tvá věc" a "nesoudím", měly nějaký dopad na reflexi
B.brr_r:
tak, jak představuješ svou vizi prvních veršů, měníš jejich význam;
u hotového textu dávno nezáleží na tom, jak bylo autorovi.. ve chvíli, kdy jej publikuje, ztrácí hledisko "ohledu na okolnosti vzniku" význam, pakliže by se mělo realizovat jakýmsi podivně pokrouceným politováním.. přijde mi nefér s tímhle dílem spojovat ono "za to, že se otevřeš, odpustíme ti chyby", protože 1. je to nechutné všeobecně 2. té básni nechybí dostatečná dávka textové sebereflexe, jemně generalizující téma ve způsobu jeho popisu
omlouvám se za to rozohnění, ačkoli jsem avizovala, že se nerozmluvím.. měla jsem pocit, že jej musím ospravedlnit
dny jako sušenky..
smetánky do kávy mě jednou pro vždy dostaly.
nádherný rytmus, kterým se čte..
to místo, kam se trefila, potřeštěně skanduje, že je výborná.. myslím, že nic objektivního nevypotí.