Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska
21. 01. 2009
10
27
3516
Autor
Adriana Bártová
Nenaplněná láska je jako jed, který člověka rozežírá přímo od srdce, leptá jeho duši, až z něj nezbude, než prázdná schránka plná nicoty.
27 názorů
NightStalker
12. 01. 2011Adriana Bártová
03. 01. 2011Adriana Bártová
03. 01. 2011
P.S. Ad poslední věta: Příklad: Příběh inženýra lidských duší J. Škvoreckého. Možná ne blábol, ale značně povrchní. Podstaty se nedomákl.
Měli bychom zde založit rubriku Nápady, nebo Témata. Toto totiž není literární dílo, nýbrž "pouhé" téma. Jenže jaké! Poláci tomu říkají "téma-řeka". Navíc je to téma, na které si troufli nemnozí (myslím nemnozí z těch, kdo by to dokázali i leterárně zpracovat). Ze všech autorů, co jsem je kdy přečetl, to skutečně dokázal snad jen L.N. Tolstoj v knize Anna Kareninová. I letošní nositel Nobelovy ceny, ač kope v duších lidí sebevíc, se této hloubky nedohrabal.
Adriano, hodila jsi rukavici nejen nám, písmákovým škrabalům. Myslím, že si na to téma netroufne ani žádný ze současných českých zavedených autorů. A obávám se, že když si snad i troufne - trefí se těsně vedle. Setkal jsem se už totiž s takovými pokusy. Výsledky těch snažení byly téměř bez vyjímky slabomyslnými bláboly.
Ed
Adriana Bártová
04. 08. 2009Adriana Bártová
28. 04. 2009Adriana Bártová
28. 04. 2009Adriana Bártová
28. 04. 2009Adriana Bártová
27. 04. 2009Adriana Bártová
26. 03. 2009
Adriana Bártová: Ano, láska může vzniknout ze zamilovanosti… ale i nemusí. To proto, že zamilovanost je cit, kdežto láska ne. Zamilovanost je pasivní, je vyvolána objektem, do něhož jsme se zamilovali a nezáleží nikterak na nás, ale jen a jen na onom objektu. Láska je naopak aktivní, je to akt naší vůle… Fakt je, že to lidé neradi slyší, myslí si, že dochází k degradaci lásky, když by to neměl být cit… ale jen v onom aktu vůle… v našem aktivním chtění, má smysl novomanželský slib a možnost trvání lásky do konce našeho života…(Trvání citu totiž slíbit nemůže nikdo… je to jako sázka do loterie, buď přejde v lásku a vydrží, nebo vyšumí v obyčejné každodenní všednosti a dostaví se nuda a touha po změně…)
Adriana Bártová
23. 03. 2009
To všechno je svatá pravda... Dříve jsem byl přesvědčen o tom, že před něčím takovým není úniku - prostě to přijde jako blesk z čistého nebe... Dnes už ale vím, že je to trochu jinak. Za prvé se nejedná o lásku, ale o zamilování (se), což je velmi značný - zásadní rozdíl, a za druhé se to stává jenom těm, kteří nedovedou ovládat svoji mysl... své myšlenky, nebo lépe, kteří nedovedou jisté myšlenky, které jim podsouvá mozek, ignorovat a stávají se tak otroky svého vlastního mozku, který je doslova a do písmene likviduje způsobem, o kterém píšeš...
* :o)