Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se"Vítr"
Autor
Ferry
Třetí století před Kristem
Po mladé Evropě si kroužil
Svéhlavý vítr se svistem
A obdivu si nezasloužil
*
Chvíli byl dravou vichřicí
Hned zase čechral něžně vlasy
Povodně hnal vpřed, sílící,
Anebo pěl sbor mnohohlasý
*
Sigoves, vůdce Bójů, vedl
V tom čase hrdý Gallů kmen
Od Říma vítězně se zvedl
Na sever zval ho alpský fén
*
Od Jizery níž po Moravu
Vlídný van plodná pole hladil
Jen sem tam voják v rolním davu
Tam by se orkán neusadil
***
V kotlinu českou vtáhli ale
Poddaní Marobuda – krále
Markomani tak divocí
Že zefýr skryl se za kopci
*
I Řím se Marobuda bál,
jemuž Kvádové přísahali
Dějiny ale vanou dál
Kdo chvíli vlád, je náhle malý
***
Hunové letí od Asie
V zádech jim bóra od Bajkalu
Do horkých žil sil nových lije
Slované s nimi v jednom valu
*
Hrrr na západ – a za odměnu
Attila, který znal svou cenu,
jim kraj od Sávy až po Ohři
přenechal – rabi byli dobří
*
Pak vítr zahvízdnul si tiše
Nad rozpadem Avarské říše
Vojíni z kmene otce Čecha
Pryč hnali zbylé – trůn si nechal
***
Avar je plevel k nevypletí
Tak Slované si králem svým
Zvolili – pro čest žen a dětí
Sáma s původem tajemným
*
Na Vyšehradu má své sídlo
Konec říše však nedohlédneš
„Zlý Dagoberte, brzy zhebneš“
Vyrylo písařovo rydlo
*
Avaři dávno v zapomnění
Zas ale Frankům krev se pění
Že – podle nich – ten kupčík drzý
Rozbil si stan v slovanské tvrzi
*
Fredegard ve své kronice
Za třicet let ten příběh popsal,
Jak v lítém boji Sámo obstál,
Když pomohla mu vichřice:
*
„K Wogastisburku franské vojsko
Třemi velkými proudy vpadlo
(předchůdcům Chodů bylo ouzko)
Vítr je chopil za chapadlo
*
A vytlačil je z hradních bran
Odtud pak povstal Sámo sám
Když Slované vše obklíčili
A statečně jak lvi se bili
*
Za tři dny zbytky franské slávy
Zanechaly na místě stany, výzbroj svou,
všechny trofeje
Kdo utíká, ten nechce je
Slovan je honí, trhá, dáví.“
***
Toť vše o větru stříbrném,
Jejž Čechům básník do slok vtavil
I Moravanům pod Brnem
Kéž by se nikdy neunavil !