Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO pravdě
21. 08. 2001
7
0
2715
Autor
Sadaf
Pospíchám domů
rychle
a s blátem na botkách
lehám si do postele
a sním
jak Ty
celá nahá
vlastně
jenom v kalhotkách
leháš si ke mě
a já je trhám
s Tvého těla
aby se
ornitologie
(ta moje)
pravdu
dozvěděla....
.... cháá .. dobrý ... hele znamená to to, že se hnulo ku předu to co myslím? .. ehm .. rozumíš mi? .. ne? ... hm, budeš se divit, když Ti řeknu, že se nedivím? .. hm, myslel jsem si to .. jo, taky bych se nedivil, nebo divil? a proč bych se měl divit? Mám se ještě něčemu divit? ... sedím, čumím, stojím a seru a divím se ...... divím se, že to vlastně všechno ještě dělám ... no a? ... a co se stane až se divit přestanu? Začnu se divit, že jsem se divil? .... a pak? a druhý den? a další? a za rok? .... a dál? .... skončím s otevřenou hubou dřepět někde na zaflusaný zastávce, kde dávno už nestaví ani taxíky a budu se zase divit? ... furt dokola? .... a kam až? za břeh? za poslední značku? ... za pornoobrázek schovanej v náprsní kapse? .... a když ho vyndám, budu se divit, že jsem si vůbec kdy vzal? a přesto ho zas schovám, jo vzpomínky ... no a ...
TIP!