Sarkastická

Starý buk se stříbrem jinovatky

těla schyl, smutný pohled zpátky

Na pilu čeká, na sekerku,

ve větru potácí se líně,

směl by si k pádu zvolit směr ku

stádečku laní v jetelině?

Vždy přelétavky držel v merku,

kožíšek mu na větvi skáče

slabost že míval pro veverku,

úderům smál se paroháče

Těch plodů! Dokud jich sypal dost,

v kořenech často ryly svině,

již dávno jich přibarvený chvost

povlává kdesi v zátočině

Vždyť mezi holé patří zadky

starý buk i stříbro jinovatky