Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebez názvu
24. 08. 2001
0
0
1228
Autor
Dalmatika
Chladná a vzdálená,
jak skála ve větru,
se potácíš krajinou
bez hran a bez směrů.
Tichá a nehybná,
jak tůňka zkalená
nevíš co znamená
ta slova šílená.
Mlčky a strhaná,
zvířata hladová,
bloudící planinou
za stopou ztracenou.
Malá pokřivená borov
ice,přimknuta k propasti,
drží se vlasovím,
jak tkáně na kosti.
Zmatena vzpomínkou
na světlo sluneční,
ztracena v listoví
své vlastní bolesti.
Nemyslí na zítřek
nevnímá svítáni,
smytá už od deště
a syta lítosti.
Netouží po klidu
neznalá znamení,
zr
alá už pro lásku,ve smrti z kamení.
Nejaky verse bych udelala fakt jinak,nekde ti to moc nezni,ale je to docela pekny :)
No, nejsem odborník, ale mě se to docela líbilo. Aspoň to hezky zní. Ale co ta borovice? Simsala bin ladin, rytmus fuč...
cup_of_tea
30. 08. 2001
No nevím, zkus radši prózu, myslím si, že to půjde líp. Je tam totiž takověj náběh.
Bezejmenny
24. 08. 2001Jinak souhlasím, je to jen náběh na vyjádření čehosi, co se nepodařilo vyjádřit.
Bezejmenný, ty fonty má ve zvyku střídat Písmák samovolně. Uprostřed slova by to sotva někdo dělal schválně - ledaže by v tom byla nějaká hříčka, a to tady není.