Rybičko...

Rybičko…

Ze svazku klíčů

mi upadla rybička

měla jsem ji tam

snad věčnost

v kapse jsem ji palcem hladívala

příjemná

na dotek

samozřejmost

s podprahovým vnímáním

stará

odřená

s natrženou ploutvičkou

má mi to být vůbec líto?

uvědomím

si to…

Ten hltavě nedočkavý pohled

dítěte

Smích

jako když se sypou lentilky

z radostného pocitu

darujícího

Z posbíraných penízků

po kapsách

Pozdrav z výletu, kde

poprvé jsi byl

sám

Ano, líto!

Období, kdy jsem ji měla

na klíčích

už skončilo

neslepím ji

Ale plave si dál na dně

mé kabelky