Rýžová teorie

Rýžová teorie.

Studií radosti a životního štěstí se dostáváme do fáze otázek, kdy si klademe stále podobné otázky, a to: Podle čeho se řídí střídáni radosti, štěstí, smutku smůly atd.?

Jedna z teorií, která tyto otázky vyřešila a dokonce navrhla i postup pro zlepšení nálady, popřípadě nastolení dokonalého štěstí, se nazývá Rýžová teorie.

V této teorii se názorový prvek opírá o názor, že v životě je všechno pečlivě rozděleno, takže všechno je prakticky v rovnováze. Je každému jasné, že když se sečte veškerý smutek na zemi, a veškerá radost na zemi, tak výsledek je nula. Podkládá to také energetický zákon, že žádná energie nevzniká ani nezaniká, jen prochází obměnou.

Tak a teď se přesuňme přímo k podstatné části této teorie.

Vezmeme-li v úvahu příklad, že pokud se jedna polovina lidstva raduje, a druhá polovina lidstva je smutná, zachovává se stále všechno v rovnováze. Pokud je tedy třeba pátek večer a většina lidí něco oslavuje a tudíž se raduje, zákonitě musí být zbytku lidí nějak pocitově špatně, poněvadž nemá ani chuť slavit. Když do toho zamícháme pohled na otáčející se Zemi, a na časové horizonty, tak nám to vychází následovně: Jedna polovina Země má právě pátek večer a druhá polovina má už sobotu, nebo pátek ráno. O sobotě je každému po oslavách špatně, a tudíž se ty co jim bylo špatné před oslavou mohou zase radovat atd.

Tímto „zákonem“ zachování rovnováhy radosti a smutku na světě se dostáváme k myšlenkám, že pokud nějakým způsobem můžeme ovlivnit náladu na odvrácené polovině zemi, tak tím můžeme ovlivnit náladu na této straně země. A naopak.

Zde se právě nejlépe osvědčila rýžová teorie.

Vysvětlovat vznik rýže, a její náročné pěstování zde nemusím popisovat, jistě to znáte.

Většina pracujících lidí také ví, že pokud dělá stále stejnou práci, a stále víc ji přibývá a je takřka nekonečná, stává se nudnou prací, která snižuje náladu, už když si na ní člověk vzpomene.

Bez pochyb si zde můžete každý domyslet, jak to asi tak může vypadat, kdyby jedna polovina lidstva musela dělat nějakou nudnou práci, která by jim klesala na mysl stále a nekonečně dlouho. Určitě by musela ta druhá polovina lidstva mít dobrou náladu, jinak by se zákon rovnováhy pokřivil. Což se zatím nikdy v historii nestalo.

A právě zde už asi všichni tušíte, jak působí rýžová teorie. My máme to štěstí, že žijeme na polovině světa, kde se rýže pěstovat nedá, ale také žijeme tam, kde si rýži můžeme koupit, a to většinou za pár korun. Rýže je chutná, a fakt, že zvýšenou konzumací rýže se přímo úměrně musí zvýšit i výroba rýže, nás žene k nedozírným důsledkům na aktuální psychologickou situaci a rozložení rovnováhy na zemi.

A proto rýžová teorie hlásá: Jezte hodně rýže, budete mít vy i vaši přátelé zde na této polovině země větší radost, poněvadž na odvrácené polovině budou lidé víc zaměstnaní nudnou prací na rýžových plantážích!

Nevěříte? Zkuste to a uvidíte.

Myslíte si, že když budeme konzumovat více rýže, tak že víc utratíme a ty utracené peníze se budou stěhovat těm lidem, kteří se dřou na rýžových plantážích? Ano to je samožřejmé, ale jak je známo, vidina dalšího zisku ještě víc podporuje workoholismus a ještě víc snižuje náladu (ale to už si daný subjekt neuvědomuje). A navíc za peníze si radost ani štěstí koupit nemůžete.

POZOR: Při abnormální aplikaci rýžové teorie se může vyvolat tzv. Čínský syndrom!!!