Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSudety
Autor
MAJKL65
Jel jsem v Sudetech cestami z děr
kolem opadaných omítek a strašného ticha
tráva voněla neskutečným i těly dávno odsunutých žen
a obzor z krve lačný po večeru
stékal spolu s tichým deštěm po mědi židovského hřbitova
kamsi k zapomnění, snad ke kostím až
jako mé neviditelné slzy když nechci abys věděla, že pláču
Sudety jsou ostrov na němž zemřel čas
a miliony prázdných lahví plní nepřítomnými vzkazy všudypřítomní opilí
aniž by se je kdy ráno pokusili odeslat
nebi, peklu, nebo do oprýskaných poštovních schránek přitlučených nakřivo
hřeby z Kristova kříže
vyhnali jsme a sami jsme se stali vyhnanci
zabili jsme a mrtví jsme
ukradli jsme a nemáme nic
neživému ptáčeti vypadlému z hnízda to bylo jedno když jsem ho překročil
a díval se do jeho temných očí
v nichž pomalu tančilo nebe svůj tanec zapomnění jako místní kurvy
jako tenkrát
když ve chrámech se psaly bajonety vzkazy Nataše
do staletých omítek
a vůni kadidel nahradil zápach střelného prachu a krve v ulicích
toho divného světa jemuž nikdo nerozuměl
natož aby v něm kdo žil
v němž v neděli namísto mše zněly rozkazy k popravám
a špatné rtěnky zapisovaly poslední slova
nebo básně
nebo nevěru
nebo to nic
takové krásné léto
v zahradách smutku jsou zelená jablka
a bůh nás vidí