ČÍSLO POPISNÉ 1947 SKRZNASKRZ

***

Bezděčně do domu vsunul se stesk

dveřmi co vrzly vrz

mým podvědomím skrznaskrz

pohledem koberec plyšový

s lysinou kroků tvých

vede mě zaspat v očích mých bláhových

snímky z dob minulých

dávno dávných dávnověků

Lehám své tělo do peřin svých mráčků

bez tebe pach krásou ne a né neprovoní

jen fosílie vzpomínek smetené do kouta

na jednu hromadu zážitků zažitých zážitků

s kačenkou na konci provázku chátrá

Vybílené kosti visící z ramen ramínek

pootevřené skříně v předpokoji hostí

komoda s šuplíky šuplíčků škatulek

rozevřený dýván na stránce o obřízce býval

vysezené rádoby radovánky na divanu

čnící péro skrznaskrz proniká

vzpomínky lásky na nelásky

Po roce po ruce

láhev

vypuštěného džina džinismu(su)

se zbytky přání které nikdo nikdy … nikdy

Stržený kalendář třináctého dne měsíce

den který zažloutl sežehlý prachem ach

bota z daleké cesty s šoupanci na patách

na skobě v podkroví hoví si

když jsem ji měl rád rád

Rám zrcadla s tvým odrazem ve svícnu s oharky knotů

zlacený

kukačky hodin bez hodin

bijí do zvonů včas poslední čas

obraz dědečka s pozadím v háji

je v Ráji snad

mává jen vzpomínky na žitný klas

v polích za stavením remízky koroptví

zastavením posledním ... ámen zas

Konvice s sušenkou kterous´ taks´ ráda

k večernímu čaji kdys´ hrála jednou rukou na klavír

jen tak pro plezír

opona závěsů ztěžklých danou dobou

ách krásně krásného milování

Ztrhaný strhávám masky mým čumilům

jen stíny zůstaly v záhonech plevele

stopy páva odvál časem čas

houpačka

jen se snad trochu zhoupla hou

snad

a osiřela … život mnou prostě prošel skrznaskrz

***