Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Advent

03. 12. 2009
12
24
1616
Autor
Marcela.K.

 

 

,,Já bych si šel teď zakouřit.“

 

,,Tak na to zapomeňte! Ještě vám musí dokapat infuze, za chvíli dovezou oběd a ve dvanáct má začít kapat další. Jste tu na léčení a ne na kouření!“

Držel si čtvereček na vpichu po odběru krve na glykemický profil: ,,Snad jsem tak moc neřekl.“ bránil se prudkosti  s jakou  sestra zareagovala na jeho pokus dostat se alespoň na chvíli z nemocničního pokoje.

Přivezla ho včera žena . Opravdu to už doma nemohl  s bolestí zad vydržet.  První  je uvítal Zákaz návštěv na vstupních dveřích. 

,,Ani mě sem za tebou nepustí.“ řekla  smutně.

Myslel na ni teď stále.  

Má beztak spoustu práce doma. Vždyť začal advent.  Alespoň nebude doma překážet. Nesnášel  to její předvánoční gruntování.

 


,, Ten chlap na osmičce je děsnej! Přijel z rentgenu, ještě nemá dokapanou ranní  infuzi, ale už chtěl jít zase hulit! Takový fakt miluju. Přece když mi je blbě, tak nekouřím!“

Kolegyně se otočila od lékárny a zasmála se :,,Jo, tak to ti je asi pořád blbě, že?“

Rozesmála se: ,,No jo, má smůlu. Jsem mu to řekla, že narazil na nekuřačku, že pro kuřáky nemám pochopení.“

Odpoledne stejně uteče před budovu. V celém areálu nemocnice platí zákaz kouření a přitom u vchodu mají i popelník…pomyslela si. Nemá smysl se tím zabývat.

 


Večer odcházela ze služby . Dva pacienti u vstupních dveří se na ni provinile usmáli:,,Už jdete domů, sestřičko?“

,,Já to věděla,“ vrátila jim úsměv. ,,To je „nemoc“, co?  To vaše hulení! Jen se doma vyspím a zas tu budu, nashledanou…ať tu nenastydnete, s těma zádama.“

 


Ráno předávala noční sestra hlášení: ,,Pan Novák z osmičky se v noci pomočil a byl neklidný. Doktorka mu naordinovala léky na zklidnění, pak spal, ale dostal plenu a opět se pomočil.“

,,Ach jo, včera večer , když jsem odcházela zase kouřil venku. Ale to je divný s tím pomočením. Taková zima zase nebyla a on je ještě mladej chlap.“

,,Mladej?“podívala se na ni kolegyně, která maturovala před třemi lety .

,,Klárko, je mu něco přes padesát.  Pro nás je mladej. Taky na tebe dojde, neboj,“ usmála se na ni.

,,Dnes má jet na CT břicha do fakultní…“

 


,,Je to divné.“ řekla ošetřující  lékařce, když se objevila ráno na oddělení. ,, Pan Novák  z osmičky se v noci pomočil a teď si stěžuje na bolest břicha.“

,,Mohlo by jít o retenci.  Jdu se na něj podívat.“

Měla ji ráda. Mladinkou lékařku ze Slovenska. Věděla, že ta udělá pro pacienta vše, co je v její moci a není toho málo.

Po pár minutách už asistovala lékařce při zavádění permanentního katetru. Potvrzená retence moči byla natolik závažným důvodem k akutnímu vyšetření na magnetické rezonanci, že ještě před polednem pacient odjížděl do krajské nemocnice.

 

Dřív, než se s ním vrátila sanitka , věděli  výsledek vyšetření.

 

,,Je to špatné,“řekla jí lékařka na sesterně. ,,Není to práce pro neurochirurgii, ale pro onkologii.“

 

Když o pár hodin později ukládali nemocného na lůžko, obrátil na ni velké hnědé oči: ,,Sestřičko, že to bude dobrý. Hrozně mě ty záda bolí, asi z toho cestování.“

,,Donesu vám infuzi, bolesti se zmírní.“ Odpověděla s úsměvem. ,,Ne, že mi utečete na cigáro!“

 

Na sesterně  otevřela obálku se zprávou. Mnohočetné metastázy v páteřních obratlích, několik  stínů na plicích…

Vzala infuzní lahev a pomalu šla dlouhou chodbou  ke dveřím pokoje. ,,Kde mám ty úsměvy pořád brát.“ pomyslela si.

 


Další den vezla svoji matku  do nemocnice na rentgenové vyšetření.  Když seděly v čekárně, přivezl zřízenec na vyšetření i pana Nováka.  Museli chvíli čekat. Pozdravili se.

,,Sestřičko, vy tu jste i v civilu?“

,,S maminkou.“ odpověděla. ,,A co vy, bolí vás ta záda?“ řekla, protože nešlo minout jeho bolestivou grimasu v obličeji.

,,Bolí, nemůžu to usedět.  Sestřičko, já tam mám prý nějaký nádor.“

 ,,Já vím. Musí vás podrobně vyšetřit, aby věděli jakou nasadit léčbu…“ náhle jí chyběla slova. ,,Nechcete se položit na lavici, když musíte čekat?“

Přesedl si  z vozíku  na lavici. Podíval se na ni:  ,, Sestřičko…prý to mám i v plicích.“

Nevěděla co odpovědět. Kývla jen hlavou a řekla: ,,Já mám v sobotu a v neděli noční…“

,,Já jim zkazím letos asi Vánoce…“ pronesl  nepřítomně.

,,Mám v sobotu a v neděli  noční… kdybyste si chtěl zakouřit...“  nevěděla, jak mu říci, že by jeho žena mohla jít zrovna kolem nemocnice.

 


24 názorů

Robinia
21. 12. 2009
Dát tip
citlivé... Dlouhej tah (03.12.2009 20:13:42) to vystihuje přesně...

diderotka
10. 12. 2009
Dát tip
mylenko, řeknu jen, že nemáš zapotřebí odpovídat tady komukoliv, kdo je nejen bez citů, ale i bez rozumu... spousty z nás se to, co jsi dala do povídky, nějakým způsobem dotýká. Krásně napsané, četla jsem bez slz *

Lakrov
09. 12. 2009
Dát tip
Tohle je trochu jiný pohled na předvánoční čas; jiný než je standardní svěcení vyprádněných peněženek. V porovnání s vyhlídkou tohoto spíš snímku než příběhu jsou obvyklé prosincové 'starosti' jen zbytečnou, snad skoro nepotřebnou péčí o udržení iluze štěstí. Kolik toho musí lidi prožít, aby začali aspoň tušit, co si mají přát...

guy
08. 12. 2009
Dát tip
*

Marcela.K.
04. 12. 2009
Dát tip
...tak už ses vyzvracel? Kolikrát denně to potřebuješ, aby se Ti ulevilo? Co Ty víš o bolesti... Ten příběh není o ní, ta je tam jen jako kulisa. Jenže to Ty nikdy nepochopíš.

Marcela.K.
04. 12. 2009
Dát tip
Advent je dobou ztišení, očekávání narození Ježíše... Ano, je to MIMO. Záměrně. Nikdo neví, kolik chorob v sobě nosí. Doufáme všichni, že nás se to netýká. Pak vám jednoho dne "křupne" v zádech a bolest, kterou ucítíte vás donutí jet do nemocnice, protože "kňouráním" si nepomůžete. Nestáhnou vás tam z kůže, přesto se vám pod ní dokážou podívat... Přeju vám všem, abyste letošní Vánoce prožili v klidu, bez bolesti, ve zdraví.

Dlouhej tah
03. 12. 2009
Dát tip
Ty bys potřeboval jako Marsyas stáhnou z kůže, ale pochybuji, že by tě někdo oplakával.Jsem zvědav,kdo má dost drzosti si ještě přihřát tu "chytrou" polívčičku. O tebe, Koloušku nešlo, neboj.

koloušek
03. 12. 2009
Dát tip
Doufám, že nejde o mně, použila jsem pouze kousek z prologu jediného díla jednoho z kritizujících.

marsyas.
03. 12. 2009
Dát tip
Milej dlouhej tahu, pozdravuj na tahu svou mylenku, trpící všemi existujícími chorobami. Nashledanou

Dlouhej tah
03. 12. 2009
Dát tip
Tip.Koukám, že se tu zase sešla parta imbecilů.Opravdu musí být duch Belgie a jeho předchůdců stále udržován v komatu? Vůbec se mi nelíbí co se dá potkat na Písmákovi za lidi. Měli by si vytvořit vlastní místo v internetovém světě. Tohle vážně nemá obdoby. V době adventu naprosto nepochopitelné zbytečně urážející reakce. Nejde o dílo, ale pietnost konce života kohokoliv z nás. Myslím, že nejde o normální lidi, ale jakési nedozrálá individua. Ano v anonimitě hrdinové...vzhůru k dalším urážkám všehokoli.

koloušek
03. 12. 2009
Dát tip
Natírat h.... na růžovo, že?

marsyas.
03. 12. 2009
Dát tip
Co tam budou dělat, chrouste ? To je otázka, která mě trápí

Háber
03. 12. 2009
Dát tip
smutno* pravdivé****

Tak se mi zdá, že jsem mimo já. Ale já mám za sebou půl roku téměř denodenních návštěv v LDN ce. Takových panů Nováků je tam mnoho. Za ten půlrok se na jedné posteli vystřídá mnoho lidí. Domů jde jen každý druhý. Je těžké tam být, je těžké tam chodit na návštěvy, je těžké tam pracovat. Kam mají všichni chodit pro úsměvy?? Naše máti už je půl roku doma....ten předchozí půlrok byl děsný. "T"

koloušek
03. 12. 2009
Dát tip
Smutný zážitek, ale pěkně napsaný.T*

marsyas.
03. 12. 2009
Dát tip
Co když jsi jen nepochopil, co ti chci říci ?

Marsiasi, prosím tě, posílej mi avíza jen tehdy, když máš co říci. Děkuji velice

marsyas.
03. 12. 2009
Dát tip
z nemocnice

hodně mimo

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru