Úpadek "velké" české literatury

Máš naprostou pravdu. Jenže kde je chyba? Ve čtenářích. Podívej se sám, jak se velká většina lidí ofrňuje, když má text více jak deset řádků. Raději čtou přihlouplou říkanku, než dobrou povídku. Proč? Je krátká a nenutí myslet. Dílo klasika nesplňuje ani základní předpoklady současného čtenáře. Jazyk je "nějakej divnej", je to dloooooouhé a nezáživné. Já se s tím sice neztotožňuji, ale co jsem poznal na různých literárních serverech, tak jsem snad sám. Když jsem někam poslal povídku, tak ohlasy byly, že je to dlouhé a kdo to má číst. A to byla délka třeba dvě nebo tři strany. Co teprve dílo Komenského? Kdo si dnes přečte třeba Hraběte Monte Christo? Mám ho doma. Dvě prastaré knihy s klasickou vazbou. Nakladatel reaguje na poptávku. Wiewega čte kde kdo, už jen z principu (je to přeci vydávaný autor) Stmívání (už jsem z toho názvu dostávám kopřivku) zná také každý pubescent. Ale klasický horror si nepřečtou. Zářivkový Edíšek jim přijde daleko záživnější, než krásná Carmilla. Je to ve čtenáři. Hlavně ve čtenáři. Až se padesát lidí měsíčně bude v knihkupectvých ptát na klasickou literaturu, budou knihkupci tlačit na nakladatele, že je zájem. A ti tedy budou vydávat. Jenže lidé se ptají jen na Wiewega nebo Stephenii Meyer. Pokud vůbec na něco. Tip.

Ačkoliv s textem souhlasím, jako nakladatel bohužel musím konstatovat, že i nakladatelství je především aktivita pro zisk. Pouze v případě, že je nakladatel živen jinou činností a tuto činnost dělá z čistě zájmových nebo etických důvodů, pak jistě lze zkusit mluvit o větších nákladech... ale to pak mluvíme o malém nakladateli, který pak ale nemá hotovost na velký marketing. A protože jsem zaměstnán ve velkém nakladatelství, mohu potvrdit, že reklamu má smysl dělat pouze zviditelnění těm prodejnějším titulů, aby byly ještě prodejnější a zaplatily alespoň tisk něčeho třeba z velké literatury. Bohužel je i knižní trh velmi tvrdě součástí ekonomického systému této země a v článku navrhované by nakladatele s takovou strategií jistě brzo odrovnalo. Ale škoda tomu... :-(

No když myslíš,milý A.H.,prostě neroušek chtěl jen přátelsky naznačit pochybnosti.Ne vše,co se učí ve školách,je nutno brát jako pravdivé.Spíše se ve školách lže,je to nalejvárna mozků.PS.Bez pojetí světa ve filozofii pak už nezbyde nic.To jen tak na okraj.*****

Neroušku, zde se dopouštíš absolutního faux pas, které pramení z nevědomosti. Totiž, Komenského filozofické myšlení nelze oddělovat od jeho pedagogické teorie a praxe, v níž shrnul a vyjádřil demokratické a humanistické myšlenky své doby. Dále pak, filosofie se nezabývá pouze koncepcí světa. To bys pojetí dějin filosofie razantně okleštil.

PS.Neroušek přiznává,že není pedagog a nemá vzdělání v oblasti pedagogiky,kde Komenský svou brázdu má,ale letmý pohled na Tvé body:minimálně body 1,2 a 6 sice Komenský zřejmě zastával,ale nejsou to jeho původní myšlenky,to už jsou přejaté myšlenky od starších myslitelů.*****

Milý A.H,my si nerozumíme.Neroušek říkal,že byl "Ano byl svědomitý učitel a biskup."To co tady říkáš jsou praktické věci v oblasti pedagogiky.O tom žádná.Ale když se říká významný MYSLITEL,myslí se tím převážně jeho filozofický koncept pojetí světa.Neroušek právě že četl některé jeho filozofické pokusy.............a nazývat Komenského geniálním filozofem je skutečně velice přehnané.Taktéž geniálním teologem.TEDY OTÁZKA STÁLE ZŮSTÁVÁ:KTERÉŽE GENIÁLNÍ FILOZOFICKÉ A TEOLOGICKÉ MYŠLENKY KOMENSKÉHO TO JSOU,KTERÉ ZASÁHLY DO DĚJIN?****

Neroušku, ve vší uctě k tobě, nejsem s to pochopit, proč tak soudíš o Komenském, když jsi žádný z jeho spisů nečetl, jak usuzuji z tvé odpovědi. Odpovědi se sám nevyhýbám, pouze jsem nechtěl rozsáhle vypisovat Komenského myšlenky, které se točí především okolo pedagogiky, jež reformoval po celém světě, to je málo? Tak tedy hlavní myšlenky muže, který vytvářel naši historii, a jehož jméno je vepsáno do fasády Národního muzea v Praze. 1/ Komenský vysoce oceňoval význam výchovy - žádné dítě by nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat. 2/Zdůrazňoval, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé! -> platí podnes 3/ Jako první definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. 4/ Sepsal zásady při výuce (zásada názornosti, systematičnosti a soustavnosti, akivnosti, trvalosti, přiměřenosti) 5/ Didactica magna - spis o vyučovacích metodách. Byl to jeden z prvních projektů systematizace školství a na svou dobu byl velmi pokrokový. Dále pak Didactica, stanovující obecně platné vyučovací zásady, které byly průlomové až revoluční. 6/ Pro lepší dorozumění mezi národy je třeba zavést novou řeč, které by všichni rozuměli. Latina byla podle K. příliš těžká. A to je jen zlomek jeho myšlení... O Komenském, jako o geniálním reformátorovi, teologovi a filosofovi, hovoří v encyklopedickém díle Velké postavy západního myšlení i G. W. Leibniz. Ne nadarmo je nazýván velkým učitelem národů. A přívlastek "velký" je postačující k tomu, aby ho lidé nenazývali průměrným myslitelem.

Milý A.H., neroušek se obává,že vyhýbáš odpovědi se Ty a to takto: Co se týká Komenského, netřeba zde rozepisovat myšlenky a jeho snahy. Každý, kdo dával alespoň trošku pozor v hodinách českého jazyka, ví, jakým učencem Jan byl a jaký má pro nás význam. Takový je fakt a popřít se nedá. Místo aby jsi pěkně poctivě uvedl,kteréže myšlenky Komenského jsou geniální a přežili dodnes.Neroušek je nezná.A když se podívá A.H. do dějin filozofie,Komenského tam mezi významnými mysliteli nenajde. Tak to bylo ke Komenskému.Co se týče Tvého tvrzení,že malý národ může vyprodukovat velkou kulturu,neroušek si trvá na tom,že nemůže.Češi jsou toho jasným příkladem a dokladem.Ale existuje v dějinách jedna vyjímka a dodnes vědci to neumějí vysvětlit (hehe,ne nejsou to Češi) a to je tzv. řecký zázrak,který dal civilizaci vědu a filozofii.******

Když už jsi načal Husa, stále se vyhýbáš přímé odpovědi - podle čeho soudíš, že Komenský je průměrný myslitel? Předpokládám, že jsi ho četl, když tak soudíš. Dále nesouhlasím s tvrzením, že malý národ nemůže vyprodukovat velkou kulturu, velké myšlení atd. Malý národ jsme, o tom se nemá cenu přít, ale o zbytku se dá rozsáhle debatovat.

PS. Pro Kamila o Husovi 1)ve skutečnosti byl tlustý a plešatý......tedy nebyl takový,jak je zobrazován 2)myšlenky přejal od anglického myslitele Johna Viclefa 3)způsobil jako rektor úpadek Karlovy univerzity,když Čechům dal 3 hlasy a cizincům jen jeden 4)byl významný hlavně svou smrtí,až ta se stala rozbuškou........mimochodem pokud si neroušek správně pamatuje,to se málo ví,hus odvolal,ale pak pochopitelně to vzal zpět...neměl na výběr,vpodstatě byl na hranici dohnán.... ************************

Neroušek řekne něco polemicky: 1)vysoká kultura a vysoké umění upadnouti nemůže,protože vždy je určeno pár procentům společnosti 2)kulturní politika v konzumnní kapitalistické společnosti je nesmysl,nic takového neexistuje a ani existovat nemůže 3)osvícenství žilo jedním bludem:že by vzdělanost se dala převést na prostý lid 4)naše kultura je průměrná,malá a závislá na vyšších kulturách,jsme malý národ a vždy jsme byli 5)Hus je zcela průměrný myslitel,taktéž Komenský,Chelčický......................z Husa učinila významnou osobu jeho oběť...to že se nechal zavraždit, a stal se nevinným beránkem,poskytující iluzi vykoupení......kdo četl Husa,musí být zklamán,byl to středověký člověk se vším všudy.... 6)neexistuje kulturní dědictví,neexistuje společná řeč ani společná kultura...jsme postmoderní společnost *********** Neroušku: 1. Vysoké umění na čas upadnout úplně klidně může, je totiž odrazem doby. 2. Může být... 3. Tomu nerozumím, charakterizuj "prostý lid". 4. Nemáš pravdu. Hašek je bezkonkurenčně největší světový humorista. Se svými 1500 povídkami a dvěma romány (jedním ztraceným) nemá srovnání. Ani v kvalitě mu nikdo nesahá po kotníky, ani Leacock, O´Henry a další... Souček dává svými knihami na frak všem sci-fi spisovatelům všech dob, včetně Bradburyho i Clarka. Čapek, to je kapitola sama pro sebe, umem roven těm nějvětším. A co Smetana, Dvořák v hudbě... Já ti dám malost a průměrnost... 5. Deklaruješ nepochopení filozofie. Každý myslitel přemýšlel v intencích své doby, nemůžeš ho chytat za slovo. Přečti si Plinia staršího, a taky se zasměješ té naivitě, ale to neznamená, že ho můžeš odsuzovat, se svým náskokem 2000 let vědomostí, které za tebe vykoumali jiní. 6. Kulturní dědictví rozhodně existuje! Dnešní lidé to tak nechápou, ale to se zase jednou vrátí. Být hrdý na české kořeny, své předky a jejich činy, to je jedniná cesta, jak navázat na Hašky, Čapky a Dvořáky... ************* Milý Kamile 1)vysoké umění nemůže upadnout,protože intelektuální potřeba vysokého umění je v dějinách konstantní...............k tomu poznámečka: jestliže umění pojednává o úpadku doby,neznamená to,že je samo v úpadku 2)* 3)společnost se ve všech dobách skládá ze tří částí:vládnoucí elita,intelektuálové a obecní lid neboli prostý neboli sprostý lid,poddaní,otroci,nevolníci,pracující masy,davy...dnes se jim říká též občani 4)Milý Kamile probuď se!..........malý národ prostě nevyprodukuje velkou kulturu,vždy se musí opřít o sousední vyšší kulturu...opírali jsme se o německou,ruskou a dnes o americkou.......česká kultura nikdy nebyla soběstačná,vždy v ní najdeš vlivy vyšších kultur.......hašek je víceméně srozumitelný jen čechům,prostě o švejkovi je možno diskutovat-mě osobně zas až tak jako celek nešmakuje,není tam žádný vývoj- a i kdyby,tak je to vyjímka,jeho povídky už jsou velmi kolísavé úrovně.....souček byl šarlatán jako daniken...čapek určitě ne 5)hus je průměrný myslitel ve srovnání pochopitelně s ostatními středověkými mysliteli 6)kulturní dědictví už není možné v postmoderní společnosti,jelikož už není jednotná kultura,jednotná fronta,jeden základ...je spousta kultur a subjektivních kulturních příběhů,prostě už tu jednotu nemáš o co opřít zdraví neroušek.****

Neroušku: 1. Vysoké umění na čas upadnout úplně klidně může, je totiž odrazem doby. 2. Může být... 3. Tomu nerozumím, charakterizuj "prostý lid". 4. Nemáš pravdu. Hašek je bezkonkurenčně největší světový humorista. Se svými 1500 povídkami a dvěma romány (jedním ztraceným) nemá srovnání. Ani v kvalitě mu nikdo nesahá po kotníky, ani Leacock, O´Henry a další... Souček dává svými knihami na frak všem sci-fi spisovatelům všech dob, včetně Bradburyho i Clarka. Čapek, to je kapitola sama pro sebe, umem roven těm nějvětším. A co Smetana, Dvořák v hudbě... Já ti dám malost a průměrnost... 5. Deklaruješ nepochopení filozofie. Každý myslitel přemýšlel v intencích své doby, nemůžeš ho chytat za slovo. Přečti si Plinia staršího, a taky se zasměješ té naivitě, ale to neznamená, že ho můžeš odsuzovat, se svým náskokem 2000 let vědomostí, které za tebe vykoumali jiní. 6. Kulturní dědictví rozhodně existuje! Dnešní lidé to tak nechápou, ale to se zase jednou vrátí. Být hrdý na české kořeny, své předky a jejich činy, to je jedniná cesta, jak navázat na Hašky, Čapky a Dvořáky...

Pakliže Komenský nebyl geniální myslitel, pak můžeš také tvrdit, že Karel IV. nebyl jedním z nejvlivnějších vladařů a čísařů v dějinách vůbec. Co se týká Komenského, netřeba zde rozepisovat myšlenky a jeho snahy. Každý, kdo dával alespoň trošku pozor v hodinách českého jazyka, ví, jakým učencem Jan byl a jaký má pro nás význam. Takový je fakt a popřít se nedá.

Raději s Komenským a jejdou na stromě, než s nerouškem ve sněmovně ;-)

Pakliže byl Komenský průměrný myslitel, odcházím neroušku zpátky na strom. Ale ty se mnou

Milá Diana se do problému opřela správně emotivně.Ještě chybí údaj,kteréže myšlenky Ámose svítí do nekonečna.****

Milý A.H.,že nesouhlasíš s nerouškem je fajn.Ale PROČ s ním nesouhlasíš,to neříkáš.Neroušek trvá na tom,že byl průměrný myslitel.Ano byl svědomitý učitel a biskup.Takové má vždy vrchnost ráda.***

To, co Komenský učinil nebylo významné jen pro nás, ale pro celý svět. Dodnes svítí jeho myšlenky daleko před námi, stále ještě nedoceněny. Někdo jako Komenský se na světě objeví jednou za tisíc let.

Di, nás bibliofilů je mnoho. :D Já už knihy také nemám kam dávat.

Neroušku, nesouhlasím s Tebou - Komenský nebyl průměrný myslitel. Jen si vzpomeň, co všechno učinil. Učinil tak pro náš národ ještě někdo, něco podobného? Tedy pokud nebudu myslet na České národní obrození. Moc se toho nenajde.

Já souhlasím tady se všemi. Nic nenahradí čtenářský zážitek. Stará klasika jsou naše kořeny - a já ji přečetla. Vím, co říkám. Když není kniha v knihkupectví nebo v antikvariátě, určitě je v Mahenově nebo aspoň v Univerzitní knihovně. Přes Internet si můžete zjistit, jestli ji v knihovně mají. Pokud je zrovna půjčená, lze si ji přes Internet v knihovně objednat. Domů se všechno nevejde, knihy zaberou police a police, stěny a stěny - nevíte o větším bytě? ;-)*

Neroušek řekne něco polemicky: 1)vysoká kultura a vysoké umění upadnouti nemůže,protože vždy je určeno pár procentům společnosti 2)kulturní politika v konzumnní kapitalistické společnosti je nesmysl,nic takového neexistuje a ani existovat nemůže 3)osvícenství žilo jedním bludem:že by vzdělanost se dala převést na prostý lid 4)naše kultura je průměrná,malá a závislá na vyšších kulturách,jsme malý národ a vždy jsme byli 5)Hus je zcela průměrný myslitel,taktéž Komenský,Chelčický......................z Husa učinila významnou osobu jeho oběť...to že se nechal zavraždit, a stal se nevinným beránkem,poskytující iluzi vykoupení......kdo četl Husa,musí být zklamán,byl to středověký člověk se vším všudy.... 6)neexistuje kulturní dědictví,neexistuje společná řeč ani společná kultura...jsme postmoderní společnost ***********

to je v pořádku že se mohla podívat a četla, stejně tak ji mohla otevřít tady http://www.sesity.net/elektronicka-knihovna/kytice.pdf

díky školní návštěvě filmu Kytice moje jedenáctiletí dcera zatoužila se přečíst Erbenovu knihu !!! nadšeně jsem ji vylovil ze zaprášené řady knih, už jí umí skoro nazpaměť :o)

Odvoláváš se na 14. století ale v něm žil jen Hus. Chelčický se sice narodil ve století 14. ale díla vydával ve století 15. A Komenský psal ve století 17. Nejsem si jistý jestli by to většina lidí pochopila protože text je zpravidla hutně protkán náboženskými myšlenkami. Tato skutečnost je v rozporu se současnou víceméně ateistickou společností. Dále by musel být provedena transformace textu do současné podoby. Nikde nezmiňuješ, kdo by to měl platit a proč. Já například nevidím důvod vydávat takto starý text v papírové podobě. Může to být klidně v elektronické podobě do nějakého eReaderu. Takovéto řešení je velkou výhodou, protože můžeš přidat doprovodné výkladové materiály. To že by to bylo vytištěno na papíře přináší jen to že se to někomu líp drží, v zásadě nic nového to nepřináší. Já bych třeba uvítal kdyby bylo více mluveného slova elektronickém formátu, pak bych to mohl poslouchat v autě a jinde. Také nikde nepíšeš, která díla by se měla znovu vytisknout. Máme doma spoustu starých knih a když je člověk otevře, je to „šrot“ bez větší hodnoty. Na většině knih je cenné jen to stáří. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_e-book_readers

No, nechtěl bych sepisovat všechni knihy, které mám v knihovně. Tolik času nemám. :D

No, "řekni mi, co máš v knihovně, a já ti poví, kolik času jsi strávil na nákupech knih..." Dobré je slušnou knihovnu zdědit :D

*

* Souhlasím s úvahou, ale chápu i nakladatele... (nostalgik + A.H. - k F.L. Věkovi mám vroucí vztah, potěšili jste mě :-))

Také dobrý náhled na věc. Díky za zamyšlení a reakci. ;)

F. L. Věka? Přečetl jsem vydání z roku 1902, přesně jedno z výtisků bez překladů. Úžasný zážitek. Atmosféra sálala už jen z těch starých zažloutlých stránek. Nedávno jsem propásl výhodnou koupi výtisku z roku 1906, vázaného v kůži. Dodnes toho lituji.

Vydávání starší klasiky je náročné i na úpravu textu do současně čtenářsky přijatelné (nikoli moderní!!) literární formy. Vlastním na př.vydání Jiráskova F.L.Věka z roku 1939 bez překladů německých a latinských vět, jimiž se to v textu hemží. Současný čtenář by také uvítal i odkazy na zmíněné historické události. Tyto úpravy jistě prodražují vlastní vydání, ale jsou nezbytné. Je podle mého názoru škoda, že státní podpora kultury tuto oblast míjí.

Naprosto souhlasím. Včetně výroku, že nic nenahradí zážitek z vlastní četby, z toho, že držíš krásnou knihu v ruce. ***

Je pravda, že v antikvariátu toho mají hodně, ale je škoda, že je to právě tam. To si nezaslouží. Tak to jsem tedy o něco mladší, mám totiž doma spisy Julia Zeyera z roku 1906 a Jiráskovo dílo U nás z roku 1903.

Pro klasiky chodím téměř výhradně do antikvariátu. Nejstarší kniha, kterou doma mám, je Národní album z roku 1900. Obrázková kniha všech, co v té době u nás něco znamenali. Včetně životopisů...

Na internetu je, pravda, ale baví Tě to číst v této podobě? Nic nenahradí prožitek z pevného stisknutí knihy.

Máš pravdu, ale vysvětli to nakladatelům... Většina klasiky je už naštěstí na internetu, což řeší mnoho problémů.

A právě o to jde. Četbu si vybíráme sami. Pro kulturní četbu je jistě dobré a užitečné seznámit se letmo s mnoha knihami, ale z toho mnoha, které projde kulturnímu čtenáři rukama, musí si umět vybrat svoje málo - a k němu se vracet. Knihovna kulturního čtenáře není rozssáhlá, není to skladiště, ale je vybraná. Její sestavení není věc náhody, ale čtenářova duševního života. Známé přísloví "Pověz mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi" by se dalo obměnit: "Pověz mi, co máš ve své knihovně, a já ti řeknu, jaký jsi." Ale to jsem jen odbočil. Díky za zamyšlení a reakci. ;)

Máš pravdu, on je tento problém všude.

klasika sa nikdy nepredáva ľahko* a nie je to len české špecifikum* a len tejto doby* aj v amerike sa dobrá klasika niekedy predáva päťsto - šesťsto kusov* aj v nemecku* a inde*

Souhlasím!

*