Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNADĚJE
05. 01. 2010
13
22
2464
Autor
macecha
Tak, jako člověk,
probírající se z nemoci,
tak vstává zimní den.
Noří se ze tmy noci
šedivou mlhou bez pomoci,
na víčkách ještě sen,
který nutí ho otevřít oči,
plné strachu
a dotěrných myšlenek.
Bílými vločkami sněhu,
snaží se rozsvítit ráno.
Mysl člověka,
šťastnými vzpomínkami,
chce přivítat nový den.
Naděje, to je čekání na slunce.
22 názorů
blboun nejapný
07. 01. 2010blboun nejapný
07. 01. 2010
rengátko- ráno by mělo být moudřejší večera, proč u mne to tak není? Asi si to nezasloužím :-)
Robinie - děkuji. Sluníčko zatím se objeví vždy a naděje, ta umírá poslední. Díky.
prý je ráno moudřejší večera,
tak proč právě moje rána
jsou tak hloupě bolavá
Dianko, nemusíš tajně. Krásný veršů není nikdy dost a je třeba se o ně podělit.
Jiří- děkuji. Tak krásně utěšit, umíš jen Ty!!!!
Rajmunde - buď na věcí, jako já :-))
koloušku - v to doufám. Díky.
Bíšo - věděla jsem, že pochopíš. Díky.
Brzy dojde na Tvá slova,
slunce vyjde zase znova,
paprsky nás zahřejí,
neztrácej svou naději.T*
Chápu, že se jedná o přirovnání, tedy pokus o ně poněkud neobratný, s vodpuštěním.
I slovo může být to slunce
dotyk, letmé pohlazení,
první jarní kvítek v ruce,
slunce, které život mění
ať rozsvítí ti dnešní ráno,
bez mlh, které kryjí svět
je štěstí sněhem zasypáno?
hledej, než začne rezivět
***
Moc hezky a výstižně napsáno. Báseň má pěknou atmosféru i obrazy, líbí se mi zejména pointa. ***
Možná je to oboustranné. Já, když si čtu Tvé verše, také jim nerozumím. V tom to asi bude. Jsme každý na jiné vlně :-)