Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNanebevzetí
20. 01. 2010
7
9
625
Autor
Gretka Klementine
Nanebevzetí
Kapkami stékáš světlo
přes stíny prstů
Ptáš se mě mořem
kde jsme sami
i písek zde utichl
pod tíhou stop
Světlem pohlcuješ tmu
která se ti brání
Vím tvá nepřítomnost
vtiskla se do podob hvězd
Na zemi jsme jen hosté
bojíce se polámaných cest
9 názorů
Není špatná, vidím i náznak vázaného verše, který dotváří zvukomalebnost básně. Sice by se dalo říci, že báseň má blízko ke kýči (provařené obrazy, kontrast světlo/stín, moře, písek, stopy, hvězdy a to vše na jediné ploše...), ale přeze vše se mi zdá, že je to vyjádřeno s citem, s jistou dávkou autenticity a i formální zpracování ujde. Já si tipuji*
Gretka Klementine
21. 01. 2010
Je to pěkné, hladce to plyne... zajímavé oxymorony a metafory (kterým by neuškodilo ještě maličko originálnosti, ale nic vážného), celková atmosféra vypadá dobře. Bohužel jsou v básni místa, kde je třeba si pohrát se slovosledem, např. v řádcích
"Ptáš se mě mořem
kde jsme sami"
moře je příliš velký pojem, je lepší se ptát něčím, co má svůj hlas, třeba ptáci nebo vlny. A první dva řádky mají problém přílišné metaforičnosti na úkor zbytku, který již tak složitý na pochopení není.