Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKamarád Filip
Výběr:
18. 10. 2001
4
0
1388
Autor
TeDa
“Voní vám telefon,”
řekl jednou náš kamarád Filip.“Ano,
ano, takhle to u nás voní když volá Babička z Moravy.”“Vanilka
, jo, to je přece vanilka! Jasně že je to Babička!” zvolal Tatínek a zvedl telefon.B
abička volala, že se jí právě vylíhla koťátka.“Maminko, to jsou
nám věci, Babička má koťátka!”“Opravdu? No tak to nám
určitě brzy pár koťátek pošle! Slyšíš Synáčku?”Ale Synáček měl zrovna jiné starosti. Smrděl telefon.
Takhl
e smrděl vždycky, když volali ze Školy.“Jo, jo, vejce, smradlavý pukavce, jak já to nenávidím!”
zvolal Synáček a vzal to.“No, Studente,” ozval se hlas v
nechutně páchnoucím přístroji, “proč nejste ve Škole,když je venku tak pěkná duha?
”“Dejte mi pokoj, já musím doma krmit Tatínka, Maminku a brzy asi i ko
ťátka!”“Chlapče, Chlapče, takhle lesní zástavbu nesložíte
! A co teprve vaši Rodiče?Co budou dělat, když budete mít brzy nová koťátka, která také jistě nemají lesní zástavbu!
?”Syn suše zavěsil a začal drbat vrnícího Tatínka za ušima.
“
No, co, hlavně, že se máte rádi.” řekl Filip a nalil Mamince do mističky mlíčko.
líbí se mi to.....hlavně ta myšlenka vonívího telefonu......babička = vanilka ;o)
Viktor_Čistič
18. 10. 2001
:o)))
moc pěkné... ****
ALE TO PÍSMO!!!! Grrrrrrrrrrrrrrr.... to ho nemůžete sjednotit???
:o((
Semipalakva
18. 10. 2001
co k tomu říct?!
:-))
ještě že u nás doma to takhle nevypadá, ještě že tak...
:-))