Moje kruté srdce

pôsobivé *

*

prý co je to za hajzlíka, že ti ani nezavolá... z téhle básně nemám dobré pocity. bojim, bojim.

Srdce a ty - skoro každý, kdo trochu víc přemýšlí, se umí rozdvojit:-) A je to už i neurologicky prokazatelné: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5056 A krutost... Jasně, bolí to. Ovšem zkus si zvolit, co je ti milejší: být považována za slabou nebo za silnou? Slabému člověku se musí lhát a dávkovat věci ohleduplně po kapkách. Silný snese rychlé a jasné rozuzlení. Čas máme jenom jeden. Proč ho trávit ve slepých uličkách? A ještě - co to je emocionální bolest? Jenom indikátor, že v tobě nějaký rostoucí děj narazil na hranici. A dál to tudy nepůjde. Nedá se s tím nic jiného dělat, než to prožít (aby člověk poznal své emocionální charakteristiky, to při příští podobné bolesti jako když najdeš) a přežít. Bude líp? Laciný optimismus. Člověk by se asi měl připravit na to, že může být i příšerně. Okolí nás může obšťastnit mnohými překvapeními. Ale pochopením vlastních emocí můžeš dojít k jinému pohledu na život. Štěstí je krásné, slastné, pomáhá v růstu - ale být na něm závislý? Člověk má na víc, než sebou mlátit v rytmu semaforu zelená-červená:-)

To nic Vindy, inspirace :). Děkuju :*

ještě samotnější než samotnou To je působivé.

dobrý Patchees.. co to je za hajzlíka, že ani nezavolá..? eh