Kia-need

Jsi můj soukromý Montmartr  

chováš se k sobě hůř jak děvka

a odmítáš svátosti neživých

povalujících se

koček na nahrobcích tvých ctností

                                                  -jsi predátor

to bez milostných gest a medových slov

umělců ulice, snad se neurazíš

víš, že si rozumíme i bez zbytečných cest

           a nejdůležitější z tajností máme za sebou

už dávno  

           ti z nich kreslím obrázek -  

drobné květiny a zrušené, purpurové večery

obarvené obyčejnou frankovkou

• jsme přece češi

a máme sklony se romanticky  zabíjet

ale opravdovost je daleko za sklem

zapletená              do plotů

a ty jsi vlastně jen smutná...hora vin

obsypaná střepy  /:nejdeš obejmout:/

kterou má někdo

 p r os t ě   r á d 

Ale k tomu přes svou osamělost nedojdeš

tu nosíme každý sebou v cestovním zavazadle

co se mu říká všelijak

                         - někdy taky duše

a té tvé se chce jen na chvilinku

klidně spát        -jako kočce

i když hozená je v řece

má pořád devět životů.