Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoje vlastní smrt aneb jak jsem se utopila v mrazivých slzách města
15. 11. 2001
6
1
2357
Autor
Sunflower
Jen jsem se motala ulicema
Vzduch byl nacpanej smogem
(odshora až dolů)
Tramvaje bloudily silnicema
A já jen sháněla obchůdek s grogem
Byla zima a vítr štípal na rukách,
které se zapoměly do kapes schovat
Dámy ve starých prašivých parukách
Holubům dávaly z rukavic zobat
Náměstí dýchalo podivným klidem
Dlaždice, zdálo se,dokonce hřály
Uvolním lavičku přestárlrým lidem
Kteří se mi snad fakt jenom zdáli
Zvedám se, počítam vrásky stařen,
stojících opodál Rychlého obžerstvení
Můj mladý život zdá se být zmařen
Skončil ho náklaďák s reklamou na bydlení
Konec.Zvonec.
1 názor
GIRLwhoKISStheDAWN
16. 03. 2008
nevím, co si o tom myslet - ale - jsou to čtyři roky tak ..
myšlenka se mi líbí - to jo :-)
hippiesanda
23. 10. 2004
hippie,tohle už je tak strašně starý!
to vůbec ani nečti:)
(ale děkuju:)
Mírotvůrce
21. 03. 2004
Moc dobry Anet!!Fakt takovy profesionalni,ale ten konec,na co nemyslis.Zivot je krasnej a ne vse konci smrti!!!Ale jinak se mi to fakt libilo!!!!!