Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSetnul jsem hlavu Kateřině Howardové
Autor
Whitesnake
Procházím týdny staletí a věky
a číše pořád není vrchovatá
bývám spíš klidný jindy volím skřeky
mnohdy mi chybí hlava někdy pata
vznáším se zlehka nad vodami řeky
jsem jako chmýří nad sekerou kata
Chceš-li mne vidět projdi staré fotky
snad z každé druhé na tebe se dívám
anebo nožem vyjmi z perlorodky
to její srdce v němž se také skrývám
na jednom místě dvakrát neožívám
a po dnech sklizně bývám téměř krotký
To já jsem seděl v křesle před Baudelairem
když civěl do zdi za níž viděl ducha
byl jsem i s tebou v roce nevím kterém
tos ještě byla porno poletucha
naoko sladká uvnitř mrtvě suchá
a cesty k tobě vedly jedním směrem
Mám stovky podob ale nejčastěji
mám tělo hada jemuž zmrzly nohy
našel jsem v sobě ovšem jiné vlohy
už dávno se tu divné věci dějí
děti a blázni o nich vyprávějí
tiše a vroucně až mi vlhnou rohy
Za nesmrtelnost lidské mantry tlumím
pak jejich hlasy nejsou vyslyšeny
rozumím všemu jenom s myslí ženy
(tak jako se vším čemu nerozumím)
potíže mívám a jsem přistižený
jak tehdy Charles - do zdi tupě čumím
A někdy bývám down jak říkáš na dně
vždycky mě vzkřísí slast že z Gabriela
křidélka trhám a ta potom ladně
pokryjí Zemi která celá zbělá...
Jak se chceš dotknout mého tvého těla
když i vy lidé míjíte se chladně ?
Tak neodcházej jediná jsi z lidí
co ještě sem tam věří na zázraky
to já jsem bastard pěkně obojaký
a jedna žena přede mnou se stydí
viděl jsem její rozšířené zraky
takový pohled mívá ten kdo vidí
To potom slušně vlčí slechy sklopíš
když na tě tygr odpaluje míčky
žongluješ slovy cizeluješ hříčky
a myslíš na to že se časem vzchopíš
polykat lze i bílé andělíčky
anebo vzlyky
když se neutopíš
Vysyčím slávu studenokrevnosti
a vsaju se ti k srdci jako klíště
studená usneš krásná ve své zlosti
a v tobě hnusné hmyzí semeniště
dobrota často rozežírá kosti
a zbylým vápnem lajnuje se hřiště
Procházím tiše mezi vteřinami
které se sečtou vždy na konci éry
a ten čas bude navždy mezi námi
pramen a žába - Wolf a Salieri
a chmýrko pudru nad pštrosími péry
a budem sami sami sami sami
...................