Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

opravdová

12. 10. 2010
20
15
2711
Autor
Marcela.K.

ráno ti zavážu oči

abys neviděl

jak hloupost čmárá tvé jméno

po zdech našeho domu

vezmu tě za ruku

a odvedu   ke kostelu

vzpomínáš?

marně jsi hledal kliku

chtěl jsi ji tenkrát vůbec najít?

moji víru

že  cesta

kterou jsem šla

je i tvá


jsou chvíle

kdy cítím vůni rozkvetlé trávy

vracím se loukou

mezi poli

 a ty stojíš

na půli cesty


15 názorů

over
06. 03. 2014
Dát tip

tak, nějak...


Marcela.K.
12. 11. 2010
Dát tip
dík

Slnko
12. 11. 2010
Dát tip
nádherná, posledná strofa je krásna ! t

Upír
03. 11. 2010
Dát tip
To je jen taková rouška...aby na to nikdo nepřišel- :-)

Marcela.K.
14. 10. 2010
Dát tip
...asi nezdá... jen ten Tvůj nick mi k tomu nějak nesedí ;-)

Upír
14. 10. 2010
Dát tip
Líbí se mi.Tip.Hodně tvých prací je spojeno s dětstvím,kostelem,venkovem..já to mám tak nějak podobně..ale třeba se mi to jen zdá :-)

A.H.
13. 10. 2010
Dát tip
*

nostalgik
12. 10. 2010
Dát tip
...tvé verše poznám i se zavázanýma očima... ***

Alegna
12. 10. 2010
Dát tip
líbí se mi, moc *

Hezká, tak jako většina toho, co jsem od tebe četl.

Janina6
11. 10. 2010
Dát tip
Hloupost bude vždycky čmárat... ale zavazovat oči? však on to ustojí...

nejprv jsi mne pobavila ale pak jsi elegantně zvážněla, a tak to táhla až do konce... super

..ano..T

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru